Jiří Bártek, David Školoudík a Jiří Gallo obdrží ocenění ministra zdravotnictví za rok 2015

Tři ze sedmi letošních ocenění ministra zdravotnictví směřují na Univerzitu Palackého. První cenu převezme tým Jiřího Bártka z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM), čestná uznání obdrží skupina vědeckého pracovníka Ústavu ošetřovatelství fakulty zdravotnických věd  Davida Školoudíka a tým vedený přednostou Ortopedické kliniky lékařské fakulty Jiřím Gallem. Slavnostní akt se uskuteční dnes v Martinickém paláci v Praze při příležitosti výročí narození J. E. Purkyně.  

Hlavní cenou za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2015 zhodnotila Vědecká rada Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví excelentní výsledky dlouhodobého výzkumu mozkových nádorů, ke kterým dospěl tým Jiřího Bártka v jeho olomoucké laboratoři. Nejcitovanější český vědec v oblasti biomedicíny vede prestižní mezinárodní laboratoř Cell Cycle and Cancer ve výzkumném ústavu v Kodani a současně působí v čele jednoho z výzkumných programů olomouckého ÚMTM.

Čestným uznáním budou oceněny nové poznatky o využití ultrazvuku při léčbě cévního onemocnění mozku, které byly výstupem projektu týmu Davida Školoudíka. Stejné ocenění si odnese skupina Jiřího Galla, jejíž výzkum byl zaměřen na molekulární výzkum mechanismů periprotetické osteolýzy – nejčastější příčiny komplikací při náhradách kyčelního kloubu.

Mechanismus, který nádorovým buňkám pomáhá přežít terapii

Vědcům z ÚMTM se podařilo odhalit příčiny selhávání používané terapie jednoho z nejagresivnějších typů mozkových nádorů – glioblastomu. „Zároveň jsme objevili dosud neznámé slabiny jeho kmenových buněk a otevřeli tak nové možnosti léčby,“ objasnil Jiří Bártek. Na úspěšném řešení projektu s ním spolupracovali také přední odborníci z Ústavu molekulární patologie a Neurochirurgické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého.

„Ve výzkumu terapeutické rezistence glioblastomů jsme objevili mechanismus, kterým se kmenové buňky nádoru dokáží adaptovat na tzv. anti-angiogenní léčbu, tedy na terapii, která cíleně zamezuje novotvorbě cévního řečiště rostoucího nádoru. Ta je právě nezbytná pro růst a agresivní chování nádorových buněk,“ uvedl Bártek. Objevený adaptační mechanismus vědci dokázali experimentálně zablokovat, a tím silně zpomalit růst lidských glioblastomů transplantovaných na myším modelu.

Za ještě nadějnější považují odborníci objev nového typu závislosti kmenových buněk glioblastomu, který lze využít k jejich cílenému zabíjení. Zjistili, že kmenové buňky nádoru trpí větším oxidativním poškozením svého genomu – DNA – než buňky nenádorové. „V důsledku této závislosti je glioblastom více citlivý k novému typu léčby pomocí tzv. inhibitoru enzymu PARP, který je klíčový právě v opravách oxidativních změn DNA,“ vysvětlil Martin Mistrík, jeden ze spoluřešitelů z ÚMTM. Experimenty na několika modelech glioblastomu potvrdily příslib pro jejich léčbu také v kombinaci s radioterapií. Na úspěšně ukončený výzkumný projekt, podpořený Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví, by nyní měly navázat klinické zkoušky založené na kombinaci standardní léčby s PARP inhibitorem.

Cenu ministra zdravotnictví vnímá Jiří Bártek především jako potvrzení úspěšné spolupráce pracovišť olomoucké lékařské fakulty a jako stimul pro další práci v oblasti výzkumu rakoviny.  „Pracujeme na dalších objevech mechanismů vzniku maligního bujení a hledáme nové a účinnější strategie v léčbě nádorů, a to nejen mozkových,“ doplnil Bártek.

Využití ultrazvuku ke snížení rizika infarktu

David Školoudík obdrží čestné uznání jako hlavní řešitel výzkumného projektu zaměřeného na snížení rizika mozkového infarktu pomocí terapeutického ultrazvuku neboli sonolýzy během zákroku na krčních tepnách. „Ultrazvuk lze využít nejen diagnosticky, ale také v léčbě. Podkladem je aktivace určitého typu enzymů a mechanické rozrušení trombu pomocí ultrazvukového vlnění,“ vysvětil David Školoudík.

„O bezpečnosti a účinnosti sonolýzy byly publikovány práce u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou. V našem projektu jsme chtěli otestovat bezpečnost a účinnost sonolýzy u pacientů podstupujících intervenční výkon na krčních tepnách, u nichž je relativně vysoké riziko vzniku ischemie mozku v průběhu výkonu,“ doplnil hlavní řešitel.

Do projektu bylo zařazeno celkem 242 pacientů se stenózou vnitřní krevní tepny, jejíž průchodnost měla být chirurgicky obnovena. Pacienti byli náhodně randomizováni do skupiny sonolýzy a kontrolní skupiny. „U všech pacientů byly provedeny těsně před a za 24 hodin po intervenci vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, neurologické vyšetření, testy kognitivních funkcí a kontrolní neurologické vyšetření a kognitivní testy po 30 dnech. Výsledky prokázaly, že sonolýza reprezentuje nadějnou metodu léčby nejen u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou, ale také u pacientů podstupujících intervenční výkon na karotických tepnách,“ vysvětlil David Školoudík.

Unikátní příspěvek k terapii odlučování kloubních náhrad  

„Výzkumu etiopatogeneze periprotetické osteolýzy a aseptického uvolnění se věnuji přibližně od roku 2000. Od té doby se nám podařilo výrazně zpřesnit porozumění vzniku této komplikace. Zpočátku jsme studovali pouze morfologické projevy odpovědi hostitele na otěrové produkty kloubních náhrad a byli jsme šťastni, když se nám podařilo zachytit částice polyetylenu či kovu ve tkáni nebo zajímavou ‚kauzální‘ situaci jako například kostní povrch se skupinou osteoklastů,“ řekl hlavní řešitel Jiří Gallo.

Oceněný výzkum, ke kterému kromě ortopedů přispěli také vědci z Ústavu imunologie a Ústavu histologie a embryologie LF UP, přinesl několik unikátních nálezů při studiu časové osy periprotetické osteolýzy. Ta vzniká jako imunitní odpověď jedince na mikročástice, uvolněné z povrchu endoprotézy.  „Věnovali jsme se také rozdílům, které probíhají u asepticky odloučené endoprotézy kyčle a kolena,“ uvedl Jiří Gallo. „Za nejvýznamnější zjištění považujeme nález rozdílné exprese konkrétních proteinů v kyčli a koleni, které regulují kostní buňky zodpovědné za změny v kostech,“ doplnila spoluřešitelka Eva Kriegová.  „K dalším klíčovým poznatkům patří také odlišná morfologie obrovsko-buněčných útvarů tkáňové odpovědi vůči otěrovým částicím, kdy u náhrady kolena byly tyto útvary větší a s více jádry než u endoprotézy kyčle,“ doplnila Tereza Dýšková, jedna ze spoluřešitelů z Ústavu imunologie.

Výstupem projektu bylo 10 publikací v časopisech s impakt faktorem, jedna kapitola v zahraniční odborné knize, 12 abstrakt a dvě vyzvané přednášky na mezinárodním fóru.  Dva postery byly oceněny na mezinárodních konferencích v Londýně a Praze. Získané výsledky bude možno využít v diagnostice, prevenci a terapii při odlučování kloubních náhrad.

Vědecká rada Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví nominovala pro hlavní ocenění celkem tři laureáty – vedle profesora Jiřího Bártka jej získali Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie IKEM, a Renata Cifková, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty UK. Čestná uznání obdrželi také Ondřej Hrušák z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a Bohumír Kříž z Ústavu epidemiologie 3. lékařské fakulty UK.

Ceny a čestná uznání ministra zdravotnictví se udělují každoročně jako ocenění mimořádných výsledků ve výzkumu a vývoji. Hlavními kritérii pro výběr laureátů jsou závažnost a aktuálnost řešené problematiky a význam výzkumných výsledků pro praxi. Hodnotícími ukazateli byly také náročnost výzkumu a publikační činnost.