Grambal: Důležité je porozumět sobě

Schopností mozku přizpůsobit se novým potřebám se zabývalo včerejší MediCafé. O vlivech utvářejících osobnost člověka a zobrazovacích metodách mozku hovořil Aleš Grambal z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Téměř dvouhodinovou přednášku o neuroplasticitě přitom zahájil otázkami k zamyšlení. Odkud víme, jací jsme, jaký je svět kolem nás? Jak se rozhodujeme, čemu budeme věřit? Jde to změnit? Odpovědi Grambal nabídl v samotném závěru.

Mozek funguje ekonomicky

„Neuroplasticita je drahá, energeticky náročná, musí se tedy vyplácet. Pokud se budete učit angličtinu jednou za měsíc, tak mozku nedáváte najevo, že se ji opravdu chcete naučit, že je to pro vás důležité. Platí tu slova ‚používej, nebo ztratíš‘, což poznáte brzy po skončení studia, až se vám sníží schopnost učit se, protože ji nebudete tolik potřebovat,“ nastínil psychiatr ekonomické fungování mozku.

Zároveň ovšem uvedl, že morfologický podklad většiny psychických změn není znám, protože monitorování funkcí mozku je zatíženo spoustou metodologických a jiných potíží a také tím, jak odborníci získaná data interpretují.

Vliv má dětství

Velkou část přednášky věnoval Grambal vývoji osobnosti člověka a faktorům, které jej ovlivňují. Vedle genetických dispozic, kde psychiatři stále hledají zodpovědné geny, mají vliv na utváření osobnosti především nenaplněné potřeby z dětství. „Všichni máme z dětství něco, co si neseme s sebou, ale co nutně neznamená, že upadneme do deprese. Je však nutné počítat s tím, že toto nastavení ovlivňuje naše vnímání světa a chování,“ vysvětlil.

Mezi základní potřeby patří pocit bezpečí, pozornosti, vedení nebo oceňování. Jejich nenaplnění přitom může vést až k pocitům bezmoci, podceňování nebo nízké sebedůvěry. Postoje a zranitelnost se přitom upevňují při vstupu do školky či školy, při zařazování mezi spolužáky, na základě školních výsledků, také dle aktuálních životních událostí.

„Pokud jsme ve snaze nějak kompenzovat tyto nenaplněné potřeby úspěšní, znamená to, že jsme zdraví,“ komentoval psychiatr. Dodal však, že přizpůsobování se novým potřebám a změnám, ovlivňuje také stres, ať již jde o pozitivní, či negativní situace.

Otevřené smysly

„Podpořit vlastní neuroplasticitu můžeme především tím, že porozumíme sami sobě, zmírníme tak omezení vlastního vidění světa a obohatíme se o další podněty. Naučíme-li se mít smysly otevřené, můžeme získat způsob, jak mít více informací a zvýšit pravděpodobnost nejlepší možné reakce při řešení životních výzev,“ shrnul Grambal své povídání.

Odkud jsme a jaký je okolní svět, tedy víme od rodičů, věříme tomu, co nám zapadá do naší zkušenosti, a změnit toto lze, ať už sebepoznáváním skrze emoce či naslouchání druhým nebo pomocí psychoterapie.

Přednášce psychiatra Aleše Grambala v Café 87 naslouchalo šest desítek návštěvníků. Sérii setkání s odborníky z medicínské oblasti MediCafé pořádá olomoucká pobočka mezinárodní organizace IFMSA ve spolupráci s projektem Univerzita Palackého – centrum vědy pro všechny.