Forenzní genetika v právnické praxi: spolek Nugis Finem spustí na podzim nový vzdělávací kurz online

Jak pomáhá forenzní genetika při řešení závažných trestných činů a jak ji lze správně využít v právnické praxi? To se zájemci dovědí z dalšího online kurzu, který dokončuje spolek studentů právnické fakulty Nugis Finem. Ve spolupráci se špičkovými odborníky olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny lékařské fakulty (ÚMTM) a Československé společnosti pro forenzní genetiku nabízejí informace o správném vyhodnocení genetických důkazů zejména advokátům, soudcům, státním zástupcům i širší právnické veřejnosti a studentům.

Odbornou náplň kurzu zajišťují genetik a vedoucí jedné z výzkumných skupin ÚMTM Jiří Drábek a Halina Šimková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zároveň působí ve vedení Československé společnosti pro forenzní genetiku.  „Snažíme se šířit osvětu v otázkách správného hodnocení genetických důkazů u soudu a spolek Nugis Finem nám svými aktivitami perfektně hraje do karet. Ve spolupráci s ním chceme právnické veřejnosti i studentům právnických fakult vysvětlit, jak vlastně genetické důkazy vypadají po stránce laboratorní a vyšetřovací a co od nich lze očekávat. Rádi bychom také poopravili představy, které si lidé utvářejí při sledování kriminálních seriálů, kde je vše rychlé, skvělé a vždycky k něčemu vede “ uvedl Jiří Drábek.

Za hlavní problém současné soudní praxe považuje nadměrná očekávání, která právnická veřejnost směřuje k možnostem forenzní genetiky, zejména co se týče rychlosti a výsledků vyšetření. „DNA důkaz se dá hodnotit na několika hierarchických úrovních – na úrovni stopy, činnosti a posléze na úrovni konkrétního zločinu. V laboratoři můžeme prokázat, že DNA konkrétního člověka na daném místě skutečně byla, ale z právního pohledu to nemusí nic znamenat – třeba proto, že se ten člověk v  daném prostředí běžně pohybuje,“ vysvětlil Jiří Drábek.

Identifikace pomocí DNA – redukce nejistoty

Forenzní genetika podle něj patří v současnosti k základním metodám používaných při vyšetřování závažných trestných činů. „Bývá to nejdůležitější důkaz, ať už jde o vraždy, znásilnění nebo určování paternity. DNA se dá využít u všeho, kde jsou zanechány biologické stopy, i třeba v případě vykradení chaty. Není to ale levná záležitost a otázka je, kdy to má smysl a kdy se to vyplatí,“ upozornil Jiří Drábek.

Přednášky, doplněné ukázkami praktických postupů pomocí grafiky a prezentací, zahrnují objasnění funkce a důležitosti DNA v lidském těle, seznámení s metodami a technikami její analýzy i praktické postupy při vyšetření a identifikaci. „Pracujeme s DNA, která se musí izolovat a namnožit pomocí polymerázové řetězové reakce. Úseky, které nás zajímají, detekujeme pomocí elektroforézy,“ vysvětlil Jiří Drábek, který se v rámci soudního znalectví věnuje především určování otcovství. To je také obsahem jedné z částí online kurzu. „Snažíme se nezabřednout do přílišných technických podrobností, chceme, aby člověk pochopil, co takové vyšetření může přinést. Důležité je především ohodnocení důkazů, při kterém využíváme tzv. Bayesovský přístup. Umožňuje rozhodovat se za nejistoty a na základě pravděpodobnostního principu zpracovat přicházející důkazy. Jde vlastně o redukci nejistoty, protože stoprocentní jistota neexistuje – a to je také jedna z věcí, kterou v přednášce zdůrazňuji,“ objasnil Jiří Drábek.

Další díl projektu Nostis

Role členů spolku Nugis Finem spočívá především v technické podpoře a realizaci celého kurzu. „Rozsah necháváme na jeho autorech, kterým dáváme zpětnou vazbu ke scénáři ohledně srozumitelnosti a orientace v tom, co věda nabízí. Pak je třeba vše natočit, sestříhat a umístit na naši webovou platformu. Projekt jsme nazvali Nostis. Lidé, kteří se s důkazním materiálem založeným na forenzní genetice setkávají v praxi, mohou vstoupit na jeho stránky, kurz absolvovat a získat certifikát,“ objasnil člen týmu Nugis Finem, student 5. ročníku právnické fakulty David Polách.

Projekt Nostis je první česká platforma pro vzdělávací kurzy typu tzv. MOOC - Massive Online Open Courses neboli hromadné otevřené online kurzy. „Pomocí tohoto formátu chceme konkrétní problematiku zjednodušit a podat široké veřejnosti tak, aby to, co se k nim dostane z médií a dalších zdrojů, bylo uvedeno na pravou míru,“ zdůraznil Polách.

To odpovídá také zaměření aktivit spolku Nugis Finem, jehož název v překladu znamená „Dosti nesmyslům“. „Má to vystihovat účel spolku: chceme především podporovat kritické myšlení a vyvracet různé mýty ve společnosti, především ty právní, kterých koluje celá řada,“ Polách. První kurzy, přístupné na webové platformě, jsou zaměřeny na rodinné právo, vlastnická a sousedská práva a práva v byznysu, při kterých Nugis Finem spolupracoval s odborníky olomoucké právnické fakulty. „Do budoucna ale chceme, aby přibývalo i kurzů z jiných oblastí,“ dodal David Polách.

Nový online kurz Forenzní genetika bude spuštěn na stránkách Nugis Finem v září 2016.

Stránky spolku Nugis Finem a projektu Nostis jsou dostupné ZDE.