Děti se nerodí jako nepopsaná tabule

Včerejší závěrečné MediCafé tohoto semestru bylo sice o tom, co víme o novorozencích, a tedy v jádru příjemné, avšak končilo dost morbidně. Lumír Kantor z fakultní nemocnice totiž své povídání zakončil příklady vražd miminek vlastní matkou.

Nejprve ovšem primář Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc padesátce posluchačů předestřel, jak vypadá mozek čerstvě narozených a co všechno ovlivňuje jeho vývoj, potažmo vývoj osobnosti.

„Už při narození mají biologickou evolucí daný základ systému různě velkých nervových buněk a jejich spojení, například modul pro jazyk a řeč. Ukazuje se tedy, že děti se nerodí jako čistá nepopsaná tabule, jak praví některé teorie. Novorozenci nejsou ani zmenšení dospělí, ani úplná zvířátka,“ uvedl Kantor.

Pak podle jeho slov nastane úžasný kolotoč, kdy se neurony v každém okamžiku propojují a reagují tak na vnitřní i vnější podněty. „Tento vývoj je nejdramatičtější před porodem a po narození,“ dodal odborník. Zároveň ale připustil, že vývoj mozku novorozenců ještě zdaleka není zcela prozkoumán.

Role babiček a maminkovština

Kantor promluvil o vlivech dědičnosti a prostředí, ale také o roli babiček v životě dítěte. „V Německu analyzovali populaci v jedné vesnici za dobu sto padesáti let a zjistili, že v rodinách, kde byla babička z matčiny strany, přežilo dvakrát více kojenců než v rodinách bez babiček. Nejvyšší úmrtnost novorozenců oproti tomu byla v rodině, kde byla babička pouze z otcovy strany. Pravděpodobně to souvisí se starou zásadou, která dnes přestává platit, že matka je vždy jistá, otec ne,“ pobavil Kantor publikum.

Zmínil také důležitost uspokojování potřeb dítěte, ke kterým patří potřeba kontaktu, doteku, nebo smysl takzvané maminkovštiny. „Nejčastějším důvodem pláče dítěte je osamělost. Pokud ale budeme miminko chovat denně alespoň dvě hodiny mimo dobu, kdy pláče, bude plakat až o polovinu méně. Nemusíte se bát rozmazlení,“ poradil případným rodičům. Maminkovština, tichá komunikace s dítětem, pak slouží k redukci potencionálního nebezpečí a souvisí s evolučními teoriemi.

Vraždy novorozenců

Na závěr si odborník neonatologie a soudní znalec v tomto oboru nechal několik případů, kdy matka své vlastní dítě krátce po narození z různých pohnutek zabila. Připomněl přitom také kauzu zdravotní sestry Marie Fikáčkové z 60. let, která zavraždila dva novorozence při výkonu práce. Sestra byla popravena, přičemž šlo o první trest smrti po sérii politických procesů v letech předešlých. 

Své vyprávění ale Lumír Kantor přece jen zakončil veseleji. A sice případem, kdy podnapilý druh bodl svoji těhotnou družku do břicha. Dítě, kterému čepel projela skrz hlavu, se podařilo zachránit a dnes má osm let.

Kantorovou přednáškou skončil pro tento semestr cyklus vědeckých kaváren s odborníky z oblasti medicíny, pořádaný olomouckou pobočkou mezinárodní organizace mediků IFMSA ve spolupráci s popularizačním projektem Univerzita Palackého – centrum vědy pro všechny (PopUP).