Zásoba znaků není totéž co zásoba písmen

Zhruba desítka odborných příspěvků o vývoji určitých jazykových aspektů dnes zazněla na setkání věnovaném jazyku a společnosti v současném Japonsku, Koreji, Číně a Vietnamu. 

Systém písma východoasijských zemí má velmi dlouhý vývoj a pro svou složitost prošel několikerým zjednodušením. „Znaky nejsou jen fonetické jednotky, ale důležité celky ve struktuře jazyka. Na rozdíl od Evropanů si Číňané prostřednictvím ideografických znaků trénují vizuální paměť a&bsp;zdá se, že tento trénink je z antropologického hlediska funkční. Je tedy důležité učit se čínštinu nejen foneticky,“ reagovala Marina Čarnogurská z Ústavu orientalistiky Slovenské akademie věd v Bratislavě na příspěvek Romualda Huszczy z Varšavské a Jagellonské univerzity v Krakově. 

Mezinárodní konference se účastnili také studenti čínštiny. „Byla jsem už na dvou podobných konferencích. Dnes jsem si přišla poslechnout vedoucího olomoucké katedry asijských studií Davida Uhra,“ řekla Martina Hejlová z třetího ročníku, která studuje Čínskou a Anglickou filologii.

„V Číně se dnes už používá zjednodušený systém, ale například na Tchaj-wanu je tomu zcela jinak. Tchajwanci používají jeho starší a složitější verzi. A český student se musí naučit v této verzi nejen mechanicky psát. Musí se navíc naučit fonetickou stránku znaku a tu dále rozvíjet. Jeden znak může být totiž myšlenka, slovo nebo gramatická část ve větě,“ dodala. 

I pro Hejlovou je studium náročné. „První ročník bývá všeobecně vnímán jako jakási dělící čára. Poté každý velmi rychle zjistí, jestli jej studium baví, nebo ne,“ uzavřela.

Konferenci uspořádala Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V prostorách Konviktu dnes proběhl její šestý ročník.