Výuku dějin 20. století oživí komiks i nová učebnice

Nová učebnice a stostránkový komiks provedou již v příštím školním roce středoškoláky na střední a severní Moravě českými a československými dějinami 20. století. Jejich přípravu zaštiťuje katedra historie filozofické fakulty, která se zapojila do projektu Olomouckého kraje. Cílem je pozměnit výuku dějepisu a informace podat poutavou formou.

„Smyslem práce bylo posílit výuku dějin 20. století na středních školách. Materiály ale mohou sloužit i pro orientaci občanů v tomto období, je třeba znát dějiny vlastního regionu a i vlastního státu,“ uvedl odborný garant a děkan filozofické fakulty Jiří Lach.

Olomoucký kraj získal na projekt dotaci z evropských zdrojů a státního rozpočtu ve výši zhruba 14,5 milionu korun. Pilotně se do něj zapojilo 35 středních škol v Olomouckém kraji, 15 škol v Moravskoslezském kraji a také 100 pedagogů. V budoucnu by se mohl rozšířit i do dalších regionů.

Komiks – pro každý rok jedno vyobrazení

Zřejmě nejlákavějším výstupem pro studenty bude černobílý komiks, v němž je každému roku minulého století věnována jedna strana. „Oslovujeme především teenagery a jsme si vědomi toho, že osvojování si znalostí pouze prostřednictvím tradičního textu je dnes čím dál složitější. Je třeba využít i jiné smysly a výhoda komiksu spočívá i v tom, že se problémy dají demonstrovat v grafické zkratce. S běžnou učebnicí už učitelé v hodině nevystačí,“ uvedl Lach. 

Komiks vznikl na základě scénáře Pavla Bednaříka a Martina Šinkovského, autorem vizuální podoby je Petr Novák. Publikace přibližuje nejen významné body „velkých dějin“, ale studentům předkládá i zajímavosti ze společenského života, sportu, literatury, vědy či hudby. Nechybějí tak například zmínky o vzniku kapely Elán, o prvním uvedení seriálu Chalupáři v Československé televizi, vítězství hokejistů na olympiádě v Naganu či vstupu televize Nova na mediální scénu.

Učebnice je příkladem popularizace dějin

Odkazy na jednotlivé stránky komiksu najdou studenti i v učebnici, která rovněž pokrývá české a československé dějiny 20. století. „Dějiny vykládáme až do konce minulého století, končíme rokem 1999. Největší problém výuky dějin totiž spočívá v tom, že obvykle končí kolem roku 1945, občas učitelé došli až k roku 1968. I když se situace postupně v posledních letech zlepšuje, prezentace nejnovějšího období je stále méně častá. Kromě toho jsme zdůraznili některá důležitá témata, například menšiny,“ uvedl Lach, podle nějž jsou jednotlivé události líčeny v širším mezinárodním kontextu. 

Snahou autorského týmu bylo podat informace zajímavou a mladým lidem srozumitelnou formou. Vyhýbali se proto nadměrnému množství odborných termínů, text se člení na krátké kapitoly. „Není problém v tom, že by lidé neměli rádi dějiny. Problém je v tom, skrze která média a prostředky je vnímají. Historici se většinou vyjadřují odbornými texty, v tomto případě jsme se tomu snažili vyhnout. Na školy je třeba informace dostat populárnější formou,“ doplnil Lach.

Nejtěžší bylo popsat nejmladší dobu

Nejsložitější podle něj bylo popsání nejnovějšího období, kdy se historici museli poprat s vlastním vnímáním toho, co sami zažili. „Výklad bude nutně odrážet přesvědčení autorů. Snažili jsme se ale o neideologické věci, aby texty byly politicky neutrální, ale zase ne sterilní,“ doplnil Lach.

Komiks i učebnice vyjdou v nákladu 2500 kusů a studenti partnerských škol by je měli mít k dispozici již po prázdninách. Chystají se i webové stránky projektu, kde budou všechny materiály včetně pracovních listů pro výuku k dispozici. V jedenáctičlenném autorském týmu jsou zástupci několika kateder filozofické fakulty, univerzitního archivu, ale i Vlastivědného muzea, Slezského zemského muzea v Opavě či Ústavu pro studium totalitních režimů. Projekt potrvá do srpna příštího roku.