Varovné signály z katedry psychologie: roste spotřeba alkoholu a tabáku českých adolescentů

Více než čtyři tisíce žáků a studentů podrobili dotazníkovému šetření zaměřenému na osobnostní rysy související s rizikovým chováním odborníci z katedry psychologie. Diagnostické nástroje, které použili minulý školní rok pro žáky 6.-9. tříd a nižší stupeň víceletých gymnázií, poskytly exkluzivní a zčásti i varovné informace.

 „Zjistili jsme, že tři procenta žáků ve věku od jedenácti do patnácti let jsou závislí na tabáku. Vykouří pět a více cigaret denně. U čtrnáctiletých je to dokonce pět procent. Varující je také zjištění, že čtyři procenta žáků sledované byli za posledních třicet dnů opilí, měli problémy s chůzí, mluvením, zvraceli nebo prošli i krátkodobou amnézií. Při přepočtu na celou populaci se tak jedná asi o čtrnáct tisíc žáků a žákyň, kteří jsou každý měsíc opilí,“ shrnul za autory šetření Martin Dolejš z katedry psychologie. Je přesvědčen, že výsledky výzkumu ukazují pouze dolní hranici skutečného stavu.  

Výzkumný projekt Analýza psychodiagnostických nástrojů identifikujících osobnostní rysy související s rizikovým chováním adolescentů, kterou psychologové z filozofické fakulty nedávno publikovali, také upozorňuje na časté kouření marihuany patnáctiletých, zesměšňování či ubližování prostřednictvím sociálních sítí.

Závažné se psychologům jeví také procento těch, kteří holdují poškozování cizího majetku. Provinilo se tím 15 procent respondentů, problémy s policií pak potvrdilo sedm procent adolescentů a jedna čtvrtina si během svého života záměrně ublížila. Statistiky ukazují, že v obecném měřítku je rizikovější populace na základních školách než na víceletých gymnáziích.

„Mezi dívkami a chlapci jsme nenašli rozdíly v šikaně. Nejrizikovější populací jsou žáci a žákyně Královehradeckého, Ústeckého a Jihomoravského kraje, na druhém konci jsou adolescenti Plzeňského, Karlovarského a Olomouckého kraje. Ukázalo se, že více závislostními typy jsou v současné době dívky, chlapci naopak inklinují k delikventnímu chování,“ doplnil Dolejš.

Osobnostní rysy jako předpoklad rizikového chování

Odborníci z katedry psychologie se během šetření věnovali také vrozeným, osobnostním rysům, které charakterizují adolescentní populaci – impulzivitě, úzkostnosti, nadšenosti, rozvážnosti a jejich souvislosti s rizikovým chováním.

„Ověřili jsme si, že impulzivita hraje v rizikovém chování důležitou roli. Kdybych u žáka čtvrté, ale i šesté třídy zjistil šetřením, že je nadprůměrně impulzivní, existuje předpoklad, že tento žák bude mít v budoucnu problém s rizikovým chováním,“ vysvětlil Dolejš. Zdůraznil přitom, že už ve čtvrté třídě má pedagog možnost s takovým výstupem výzkumu pracovat.  Včasná identifikace problémových žáků je podle něj zásadní.

„Když se s touto informací začne pracovat o několik let později, může být pozdě,“ dodal Dolejš. Společně s ním testovali respondenty sadou pěti dotazníků i kolegové Ondřej Skopal, Jaroslava Suchá a Lucie Vavrysová.

Rozdíly mezi Českem a Slovenskem

Ve stejném čase provedli totožný výzkum i slovenští psychologové z katedry pedagogické a školské psychologie pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Tamní studie vedené Michalem Čerešníkem se účastnilo na 1700 žáků 5.–9. ročníků. Průměrný věk činil necelých 13 let. Čeští i slovenští žáci vyšli z testování v mnoha ohledech podobně.

„Ukázalo se, že se slovenští adolescenti stávají mnohem častěji oběti šikany než ti, kteří žijí v Česku. V tomto směru je slovenská populace rizikovější,“ zhodnotil slovenské výsledky Dolejš.

Slovenští žáci a žákyně v porovnání s českými naopak dosáhli vyššího skóre při testech sebehodnocení, jsou více nadšení pro věc na rozdíl od českých dospívajících, u nichž testy prokázaly větší úzkostnost a impulzivnost.

„Na základě výsledků výzkumu jsme k některým dotazníkům vytvořili i potřebné populační normy. Výsledky šetření jsme poskytli všem zúčastněným školám, mohou sloužit i preventistům, kteří s adolescenty pracují. Mohou se však stát i důležitým podkladem pro práci politiků,“ naznačil Dolejš.