Univerzita a Státní okresní archiv otevřely výjimečnou expozici Odsun-vyhnání-transfer

Expozice Odsun-vyhnání-transfer připomíná násilí spojené s vysídlením německého obyvatelstva
Fotogalerie:Milada Hronová
úterý 9. června 2015, 15:21 - Text: Milada Hronová

Násilí spojené s vysídlením německého obyvatelstva z českého území po druhé světové válce připomíná výstava Odsun-vyhnání-transfer. Je instalovaná ve vstupní hale Státního okresního Olomouc v ulici U Husova sboru jako příspěvek k mezinárodnímu Dni archivů.

„Rok 2015 je sedmdesátiletým výročím konce druhé světové války, ale zároveň i neblahým výročím odsunu části obyvatelstva předválečného Československa. Zatímco první událost se pravidelně připomíná, na náš druhý a po řadu let spíše tabuizovaný dějinný příběh, jsme se rozhodli vzpomenout až nyní, po sedmdesáti letech,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Vysídlení Němců bylo připravované už během války. Právní podklad tvořilo několik dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše. Od druhé poloviny roku 1942 se otázka transferu Němců pak pro československé politiky v londýnském exilu stala prioritou. Souhlas k odsunu, který však neupravoval ani provedení ani přípravu aktu, získal prezident Beneš v roce 1943.

„Pamatuji si ze svého dětství v Brně na německé sousedy, s kterými jsme byli v dobrých vztazích a kteří byli deportováni. Bylo mi jich líto, situace civilního německého obyvatelstva nebyla vůbec jednoduchá. Před koncem války si uvědomovali, že budou mít problematický vztah s Čechy i Sověty, kteří na nich páchali také mnoha zla. Jen pro ilustraci: v den porážky spáchalo v Uničově osmdesát Němců sebevraždu. Po vysídlení byli němečtí obyvatelé přivandrovalci i v Rakousku,“ uvedl jeden z garantů výstavy historik a spisovatel Miloš Trapl.

Z tehdejšího Československa byly odsunuty dva miliony Němců, z Olomouce přes šest tisíc.

Miloš Trapl ve své řeči připomněl i složitost doby viděnou jiným úhlem pohledu. „Pamatuji si i na obrovské vítězné pochody Němců při každém jejich vítězství,“ uvedl Trapl. Při slavnostním zahájení připomněl zločiny na konci války v Javoříčku, Zbrašově u Tršic, Kožušanech a hovořil i o potlačení Přerovského povstání. Pro české obyvatelstvo to byla velmi ponižující doba

Ředitel olomouckého okresního archivu Olomouc Bohdan Kaňák zdůraznil, že výstava obsahuje také informace z tehdejšího internačního tábora Hodolany a odsunného tábora v Lutíně. „Součástí jsou reprodukce dokumentů, zachycující především reálie a dění v Olomouci a okolí,“ podotkl ředitel.  

Výstava Odsun-vyhnání-transfer bude přístupná zhruba rok všem příchozím, především však badatelům, vždy v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 8 do 15 hodin.


Komentáře

Tomas Kuras
10-06-15 18:30
Jiste poucna vystava. Mozna by mela byt doplnena také o dobove fotografie kruteho vyvrazdeni českého obyvatelstva Lidic, Lezaku, Jevicka a mnoha dalších obci na vychode Moravy a na Slovensku. Zapomínat bychom nemeli na 360 000 obyvatel Ceskoslovenska, kteří zahynuli při bojich s okupacni nacistickou armádou, kteří zemreli hlady a vycerpanim v nelidských podmínkách koncentracnich taboru, v německých pracovnich lágrech a při "slavných" pochodech smrti... Mozna by poradatele vystavy mohli pozvat dobove pametniky, kteří zazili valecny marasmus, krivdy, popravy a utlak nemeckych okupantu. Pozustale, kterym Nemci vystrileli rodiny, protože se nebali vyjadrit svuj hrdinsky postoj (par jich jeste zije). Nejspis neni nahodou, ze vystavy tohoto typu se objevuji az s tak vyznamnym odstupem od konce války a poradaji je a na vernisazich promlouvaji ti, kdo nemecky utlak nezazili.

Panu Traplovi bylo lito německých sousedu v Brne, kteří byli v povalecnem besu odsunuti do Nemecka, do sve rodne vlasti, mezi sve krajany. Mozna si jako pametnik brnenských udalosti vzpomene na Kounicovy koleje v Brne a co se tam delo... (Pro ty mene znale historie pripomenu, ze Kounicovy koleje byly nechvalne znamym popravistem elit ceskeho naroda. Popravovalo se tam na sibenici, nebo prostym zastrelenim. Pocetna nemecka mensina v Brne tyto popravy vitala jako kratochvili a staly se oblibenou podivanou pro brnenske Nemce). Mi bylo lito dedy, když mi vypravel o tom, co zazil v koncentracnim tabore v Buchenwaldu, kde se dostal protože obcas prinesl partyzanum jidlo, aby v beskydskych lesich neumreli hladem (mel neuveritelne stesti, ze prezil a to jen proto, ze jeho kamaráda utlouklo Gestapo při vyslechu k smrti, takze nacistum uz nic nerekl... dedovi vytloukli vsechny zuby, strhli mu nehty na rukou... a to byl jen zacatek). Tatinek mel 5let, když ho odvlekli i s babickou do Osvetimi. Povidal mi jak museli jist shnilé brambory a pomyje z kuchyne nacisticke svoloce, chytali a jedli jezky, aby prezili. Dostat kousek starého plesnivého chleba byl opravdovy dar. Do babicky kopali tak dlouho az zemrela... Pane Trapl, ja nechci ospravedlňovat nasili nasilim, ale vystava tohoto typu mi pripada nedustojna k pametnikum a hrdinum kteří padli v II. sv. valce.

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.