U kulatého stolu se sešli politik, politolog i novinář

Okolnosti pádu Nečasovy vlády, ustavení kabinetu Jiřího Rusnoka, aktivity prezidenta Miloše Zemana, boj s korupcí, možnosti a rizika malých stran, které jdou do předčasných voleb – to jsou jen některá z témat, jimž se ve středu večer věnovali účastníci kulatého stolu na konferenci Otevřená společnost aneb Občan, participace, volby. Konference dnes pokračuje panelovými diskuzemi a odborným seminářem.

O aktuálním i nedávnému dění na české politické scéně debatovali politolog Tomáš Lebeda, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, ředitel Transparency International ČR David Ondráčka a hlavní analytik Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Moderátorem večera byl politolog Pavel Šaradín z pořádající katedry politologie a evropských studií. „Záměrně jsme zvolili model, kdy vedle sebe sedí politik, politolog či sociolog, novinář a zástupce občanského spolku, který do politiky takzvaně mluví. Stejný princip je i při panelových diskuzích,“ uvedl Šaradín.

Prezidentská vláda a oblíbený premiér

Politolog Lebeda například kritizoval jmenování Rusnokova kabinetu, který označil jako prezidentskou vládu. „Vláda důvěru parlamentu nezískala, ale vládne dál a bude možná vládnout i dlouho po volbách. Sněmovna v této věci selhala. Měla trvat na tom, že to bude ona, kdo rozhodne o podobě vlády,“ uvedl Lebeda. Kroky prezidenta Miloše Zemana pak označil jako snahu o přechod k poloprezidentskému režimu.

Novinář Šídlo zase poukázal na skutečnost, kdy se Jiří Rusnok těší velké přízni veřejnosti. „Mám dojem, že Češi čím dál méně věří své volbě, tedy těm, které si zvolili. O to více důvěry pak dávají těm, které nikdo nezvolil,“ řekl Šídlo. Připomněl, že velkou podporu u veřejnosti měli i předsedové předchozích úřednických vlád.

Účastníci debaty se shodli například na tom, že téma boje s korupcí je dnes pro voliče nevěrohodné. „Boj s korupcí je totálně zdiskreditován. Těch slibů a zklamání už byla celá řada,“ upozornil Ondráčka.

Pozor na nové strany

Shoda panovala i ohledně nových malých stran, které do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách kandidují. Podle odborníků mohou skrývat i mnohá rizika. „Voliči by se měli ptát, zda v těchto stranách funguje vnitrostranická demokracie. V některých případech to tak podle mě není,“ soudí Sobotka. Podle Lebedy uskupení kolem Andreje Babiše, Jany Bobošíkové, Tomia Okamury či SPOZ (a částečně i TOP 09) nelze považovat za strany. „Jsou to hnutí na podporu jedné osobnosti. Nemají trvalý ideologický profil, mohou snadno manévrovat a jsou těžko předvídatelná,“ uvedl Lebeda.

Předčasné volby a s nimi související otázky politického života jsou hlavním tématem i dalších bodů konference. Dnes je na programu například panelová diskuze s názvem Přímá demokracie – cesta z krize či Média a občanské iniciativy – proč je „dobro“ nezajímavé.

V minulosti katedra politologie a evropských studií vždy před volbami pořádala odborné přednášky hlavních kandidátů, nyní se rozhodla pro debaty. Konferenci pořádá ve spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi Civipolis a Středomoravskou agenturou rozvoje venkova.