Světově uznávaní odborníci na indiánské jazyky strávili dva dny v Olomouci

Klaus Zimmermann z Brémské univerzity na olomouckém kolokviu latinskoamerických studií.
Fotogalerie: Milada Hronová
sobota 9. května 2015, 07:25 - Text: Milada Hronová

Klaus Zimmermann z univerzity v německých Brémách byl nejvýznamnějším hostem kolokvia latinskoamerických studií na katedře romanistiky, které se dva dny věnovalo indiánským jazykům.

„Zimmermann ve své řeči poukázal na dopad kolonialismu na dějiny lingvistiky indiánských jazyků,“ přiblížila za organizátory Lenka Zajícová. Indiánským jazykům se věnuje od chvíle, kdy začala pracovat na své disertaci.

Podle Zajícové byla významná i návštěva světově kapacity na andské jazyky Willema F. H. Adelaara, který přednáší na nejstarší nizozemské univerzitě v Leidenu. Adelaar hovořil o problematice postavení a podob kečuánštiny v koloniálním období, kdy měla na území dnešního Peru a Bolívie funkci obecného jazyka. „Zajímavé bylo i setkání s Ángelem Lópezem García–Molinsem, přednášejícím na univerzitě ve Valencii, který hovořil o velkém významu jazykových kontaktů pro současnou španělštinu a důsledcích těchto kontaktů na jazykovou normu,“ dodala Zajícová.

Jazyk nebo dialekt?

Na světě je 500 až tisíc různých indiánských jazyků. „Je ale otázkou, které z indiánských jazyků jsou dialektem a které skutečně jazykem. Jen jazykových rodin známe víc než sto,“ připomněla Zajícová. V Latinské Americe žije až čtyřicet milionů lidí mluvících indiánskými jazyky. Nejpočetnější je jedenáctimilionová skupina hovořící kečuánštinou.

Účastníci kolokvia hovořili ale i o indiánské řeči guarani, většinovém jazyku v Paraguayi nebo o řadě dalších guaranijských jazycích, jimiž dnes hovoří indiánské komunity. 

„S největším napětím jsem očekávala příspěvek o maputšině. Zajímavé však byly i příspěvky o mayských jazycích, kterých je v dnešní době asi třicet a mluví jimi asi šest milionů lidí zejména v Mexiku a Guatemale,“ doplnila Zajícová.

Odkaz o existenci

V evropském měřítku se indiánské jazyky mohou jevit značně exoticky, země Latinské Ameriky však podle Zajícové tímto tématem žijí. Některé z těchto jazyků jsou totiž důležité politicky, neboť indiánští mluvčí tvoří většinu země. Existují naopak příklady zemí, v nichž je životnost řady jazyků naopak ohrožena, navíc mnohé z indiánských jazyků nejsou dodnes kvalitně popsány. Odborníci se tak snaží zanechat budoucím generacím alespoň informace o jejich existenci.

Během dvou dní se odborníci setkávali i se studenty, především těmi z výběrového kurzu Indiánské jazyky Latinské Ameriky. Zaměřili se na typologii a gramatiku jazyků. Asi čtyřicet studentů se během kolokvia věnovalo i lingvistické deskripci a překladu v období misionářské lingvistiky a hovořili také o postavení a vitalitě indiánských jazyků v současnosti a o důsledcích jazykového kontaktu mezi indiánskými jazyky a španělštinou.

Mezinárodní kolokvium latinskoamerických studií založil na katedře romanistiky před čtyřmi lety Daniel Nemrava. Každoročně se v něm střídají literární a lingvistická témata. Většina letošních přednášek se uskutečnila díky projektům Inkultus a UPDoc.

 


Komentáře

Žádné komentáře

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.