Sofiolog Páleš hovořil o předpovídání budoucnosti

Dva listopadové pátky a dvě soboty hostila aula filozofické fakulty slovenského vědce Emila Páleše, který přednášel olomouckým studentům o předpovědích budoucnosti.

Páleš se označuje za sofiologa a plně se věnuje vlastní neziskové organizaci, kterou nazval Sophia. „Sofiologie je snahou o syntézu tří pramenů poznání – smyslů, rozumu a intuice. Jedná se tak o ideál Komenského, Solovjova i slovenských Štúrovců,“ vysvětlil Páleš předmět své práce. Domnívá se, že něco takového je možné, a dokonce i potřebné. „Ukazuje se, že intuitivní či introspektivní poznání je uskutečnitelné a v některých případech předběhlo vědecké objevy o staletí,“ řekl Páleš.

Pravzory

Pro olomoucké studenty připravil průřez všemožnými způsoby, jimiž se lidstvo pokoušelo nahlédnout do budoucnosti. „Od proroctví a starověkých věštíren, až po vznik moderní futurologie,“ popsal náplň svého kurzu Páleš a přiblížil případy, u nichž došlo k předpovězení budoucích charakteristik. Jako příklad mu posloužily da Vinciho futuristické nákresy, Robertsonova kniha Marnost či vědecky podložené Randersovy předpovědi vývoje života na Zemi.

Stěžejní bod své činnosti nachází badatel v objevu synchronního a periodického působení jistých pravzorů v dějinách kultury a v evoluci přírody. Své přesvědčení zpracoval ve vícesvazkové monografii Angelologie dějin.

Kontroverzní badatel

Emil Páleš vystudoval kybernetiku na Komenského univerzitě v Bratislavě. Posléze na své alma mater vyučoval počítačovou lingvistiku, rovněž několik let působil jako vědecký pracovník Slovenské akademie věd.

Pálešovo dílo je kontroverzní. Přestože obdržel spolu s Miroslavem Mikuleckým ocenění Univerzity Karlovy za nejlepší transdisciplinární práci v oblasti etologie člověka, na straně druhé mu byl udělen bronzový Bludný balvan Českým klubem skeptiků Sysifos.

Mládeži dnes chybí zapálenost

Kurz Dá se předpovědět budoucnost? patřil projektu School for Transformative Leadership a byl zařazen mezi předměty kategorie C. V jeho závěru vyjádřil Páleš politování nad tím, že u dnešní mladé generace vidí spíše rezignovanost namísto iniciativy a nadšení v otázce utváření budoucnosti světa.

„Byl to podnětný a nesmírně bohatý kurz,“ zhodnotil student kulturní antropologie Viktor Hanačík. Zároveň však zapochyboval, zda byly přednášky stejně přínosné pro všechny posluchače. Postrádal totiž, stejně jako Páleš, aktivnější zapojení širšího publika.