Senát oprašuje metodiku decentralizovaného dělení financí uvnitř filozofické fakulty

Naposledy v tomto kalendářním roce se včera sešel senát filozofické fakulty. Věnoval se možnostem dělení financí uvnitř fakulty v nadcházejícím období. Senátoři se v závěru roku seznámili i s dosavadními zkušenostmi ombudsmanky a přijali nového člena vědecké rady fakulty.

Akademický senát přijal v úvodu svého jednání návrh děkana Jiřího Lacha, aby se novým členem vědecké rady fakulty stal vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Dušan Lužný. Nahradí tak odcházející Lucii Olivovou z katedry asijských studií. Mandát všech členů vědecké rady filozofické fakulty skončí v lednu 2018.

Decentralizace jako nástroj vedoucí k průhlednosti a kriteriální hodnosti

Filozofická fakulta přerozděluje finance podle decentralizačního modelu. Využívá v něm takzvané studentokredity, odrážející zátěž studenta a předmětu. Děkan Lach senát seznámil s návrhem, který stávající pravidla ctí i v roce 2015. Své přesvědčení o správnosti stávající metodiky ilustroval prostřednictvím tabulky, z níž vyplývá, že většina kateder je s danými pravidly schopna hospodařit vyrovnaně.

„Vícezdrojové financování dnes většině kateder přináší dokonce úspory. Neříkám, že je nastavený systém pohodlný, je však motivační,“ řekl Lach s odkazem na dobu před rokem 2010, kdy vinou neexistence podobných pravidel byly peníze rozdělovány uvnitř fakulty nerovnoměrně. Neodpovídaly počtu studentů, neodpovídaly aktuálnímu vědeckému výkonu kateder. Podle děkana nebyly jasné náklady kateder a středisek a nebylo možné identifikovat místa úspor.

„O tom všem bylo nutné přemýšlet ve chvíli, kdy se příspěvek na studenta začal rok od roku snižovat. V současné době obdržíme na jednoho studenta něco přes dvacet tisíc korun, byly doby, kdy jsme hospodařili částkou přes čtyřicet tisíc,“ dodal Lach.  

Ekonomická komise i senát zhodnotili navrženou metodiku jako správnou a vedoucí ke stabilizaci a předvídatelnosti rozpočtu jednotlivých kateder, přesto návrh děkana senát nepřijal. Ve svém usnesení pak poukázal na připomínky ekonomické komise.

„Jednou z nich je referenční rok. Navržená metodika počítá pro výpočet rozpočtu katedry pouze s předchozím, my dáváme ke zvážení aritmetický průměr několika předcházejících let s odkazem na větší stabilitu jednotlivých kateder,“ uvedl za ekonomickou komisi Martin Seitl.

Senát se bude po zpracování připomínek ekonomické komise zabývat návrhem metodiky znovu v lednu.

Institut ombudsmana: dosavadní zkušenosti i úvaha nad perspektivou

Na ombudsmanku filozofické fakulty Andreu Preissovou Krejčí se za uplynulé období obrátilo 18 studentů se 13 podněty. Dva z nich přišly dokonce z přírodovědecké a právnické fakulty.

„Do současné doby se podařilo čtyři případy uzavřít, tři byly ukončeny předčasně ze strany studentů, ostatní jsou v šetření. Většina z nich se týká studijních záležitostí s odkazem na přílišnou tvrdost systému,“ sdělila senátorům ombudsmanka.

Filozofická fakulta zřídila institut veřejného ochránce práv studentů v dubnu. Role mediátora podle vyjádření Krejčí ale naráží na neexistenci pravomocí a kompetence příslušného institutu.  Ombudsmanka nemá žádné výkonné pravomoci, protože jde o poradní orgán. „Stávající směrnice je formulována obecně, nezajišťuje veřejnému ochránci práv studentů takové podmínky, které by zaručovaly jeho fungování nezávisle na úrovni kateder i fakulty,“ konstatovala ombudsmanka. Senát proto požádal veřejnou ochránkyní práv o návrh aktualizace příslušného dokumentu.