Šéf katedry filozofie je pyšný, že Peter Singer přednášel na olomoucké univerzitě

Peter Singer, jeden z předních filozofů světa, poprvé přednášel v Česku. Na Univerzitě Palackého svébytným způsobem otevřel témata, která se tykají každého člověka. Navíc studenti s ním mohli konzultovat svůj výzkum.

„Vidět a slyšet naživo jednoho z nejvýznamnějších a nejslavnějších současných myslitelů bylo neopakovatelným zážitkem. Zvláště když i v osobním kontaktu byl Peter Singer vstřícný a milý. Jsem pyšný na to, že přednášel právě na Univerzitě Palackého. Ostatní české univerzity, a dokonce i mnohé slavné evropské, se tím pochlubit nemohou,“ uvedl vedoucí katedry filozofie Tomáš Nejeschleba.

Emoce a kontroverze stranou

Profesor bioetiky Princetonské univerzity a univerzity v Melbourne Peter Singer patří zároveň ke kontroverzním osobnostem, propaguje myšlenky efektivního altruismu, zastává se práv zvířat, je obhájcem eutanazie, potratů či usmrcování dětí narozených s těžkým postižením. Singer tvrdí, že by filozofové neměli pouze teoretizovat a svět popisovat, ale že by jej měli současně i měnit.

„Pro jeho dvě olomoucké přednášky jsme nevybírali témata emotivní a kontroverzní, ale ta, která se týkají každého člověka. Hovořil o své nejnovější knize The Most Good You Can Do a o knize Animal Liberation, která jej nejvíce proslavila,“ uvedl za organizátory Singerova pobytu v Olomouci Filip Tvrdý z katedry filozofie.

Singer tvrdí, že každý zodpovědný člověk, který má to štěstí, že žije ve vyspělém světě, by část svého platu měl věnovat na konkrétní projekty v zemích rozvojového světa. Konkrétním osobám, cíleně. K inspiraci doporučil webovou stránku givewell.org.

Podle Martina Jabůrka z katedry filozofie měly Singerovy přednášky spíše přehledový charakter, a pro ty, kteří jsou s jeho dílem seznámeni, nebyly něčím zásadně novým.

„Přesto mnohé překvapující skutečnosti Singer sdělil. Dosud jsem si například nedokázal představit, jak vlivná je jeho myšlenka efektivního altruismu, kolik lidí se ji snaží následovat a jak velký objem finančních prostředků jsou lidé ochotni věnovat na pomoc potřebným. V druhé přednášce, věnující se jeho nejznámější knize Osvobození zvířat hovořil Singer o tom, že množství zvířat, která jsou hospodářsky zabíjena, masivně roste. Je však zřejmé, že Singerova kniha stála na počátku procesu, který vedl k přijetí celé řady pravidel s cílem zlepšit zacházení s hospodářskými zvířaty,“ shrnul Jabůrek. Podle něj má Singerovo myšlení konkrétní globální dopad.

„Přestože se s mnohými Singerovými názory neztotožňuji, bylo pro mne setkání s ním malým zázrakem. Doposud byl pro mne jednou z významných učebnicových postav,“ dodal Jabůrek.

Podle Nejeschleby by Peter Singer neměl být ignorován, přestože by člověk nesouhlasil s jeho argumenty a závěry. „Je třeba se s ním vyrovnávat a zvažovat jeho etické požadavky. Nutí totiž k hlubšímu zamyšlení, které i podle Singera většinou vyústí v etické jednání,“ vysvětlil Nejeschleba.

Hlubší zamyšlení

Každé ze Singerových přednášek se v aule pedagogické fakulty účastnila více než stovka zájemců. „Singer byl zjevně s programem návštěvy i organizací akce spokojen, já jsem však v rozpacích z relativně malého zájmu z řad naší akademické obce. Nerozumím tomu, proč si autora, o kterém se již píše nejen v učebnicích filozofie, přišlo z akademické obce čítající více než dvacet tisíc posluchačů poslechnout něco přes sto zájemců. Navíc mnozí z nich dokonce nebyli z univerzity,“ dodal vedoucí katedry Nejeschleba.

Singerovy přednášky vzbuzovaly vlny emocí už v 90. letech. I když některé z nich byly v Německu dokonce doprovázeny i demonstracemi, v Česku se kontroverze kolem Singerových myšlenek odehrávají jen ve specifické skupině akademiků, kteří se zabývají lékařskou etikou a bioetikou.  V Olomouci se přednášek profesora Singera však nezúčastnili žádní z těch, kteří by patřili k jeho kritikům. Nebo přinejmenším nebyli slyšet.

„Vnímám to tak, že jsme asi natolik sekularizovaná společnost, že u nás Peter Singer přirozené nepřátelé nemá,“ vysvětlil Filip Tvrdý.

Spokojený Singer

Návštěva profesora Singera byla naplánována s přesností na hodiny. Olomouci dal přednost před Cambridge především proto, že chtěl pátrat po svých rodinných kořenech. A ty se podle Filipa Tvrdého podařilo najít. Především díky Danielu Soukupovi z Centra judaistických studií, který nezištně dohledal všechny informace týkající se předků Singera a který jej provázel i po místech, kde žili.

Bratranec Singerova pradědečka Berthold Oppenheim byl rabínem olomoucké synagogy a jeho pradědeček Marcus Pollak působil jako rabín v Holešově.

Soukupovi se dokonce podařilo i lokalizovat rodinné hroby v Kojetíně, Holešově a Uherském Brodu a Singer měl tak poprvé v životě možnost vidět kojetínský náhrobek svých prarodičů Leopolda a Rosi Kaufmannových nebo holešovskou synagogu, kde jeho pradědeček Marcus Pollak kázal. 

„Jsem nadmíru spokojen,“ shrnul Singer svůj pobyt na Univerzitě Palackého a v Česku.