První olomoucká Noc venku: v ulicích zalehlo čtyřiadvacet solidárních spáčů

Přes dvě stovky účastníků přilákal charitativní projekt Noc venku, který na podporu lidí bez domova včera spolupořádala filozofická fakulta. Usínat v nehostinných zákoutích města a probouzet se do sychravého listopadového rána si vyzkoušelo více než dvacet dobrovolných spáčů. Olomouc se tak připojila k dalším sedmi městům, v jejichž ulicích lidé minulý pátek solidárně přenocovali.

Právě podpora solidarity s lidmi ohroženými extrémní podobou sociálního vyloučení byla hlavním smyslem akce, na kterou zvali organizátoři do olomouckého U-klubu a jeho okolí. „Pokusili jsme se pozměnit obraz lidí bez domova v očích veřejnosti, aby lidé zkusili na lidi bez domova nahlížet jako na ty, kteří potřebují podat pomocnou ruku. Zážitková část programu umožnila vyzkoušet si, jak je listopadová noc dlouhá,“ uvedla jedna z hlavních organizátorek Eva Klimentová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie. Jak dodala, olomoucká Noc venku předčila její očekávání.

Dvacet čtyři statečných

Zcela neromantickou noc pod listopadovými hvězdami strávilo při teplotě čtyř stupňů nad nulou celkem čtyřiadvacet odvážlivců. Ráno pak obdrželi „certifikát spáče“, stvrzující, že na vlastní kůži okusili, jak těžké je zůstat bez střechy nad hlavou, byť jen na pár hodin.

„Část z nich spala na asfaltu před stany, část pak u kolejí. Ukládali se kolem půlnoci, kdy přestávalo pršet. První vlna vstávala do práce kolem šesté hodiny, druhá pak kolem sedmé“ upřesnila Klimentová.

Studentky Vyšší odborné školy Caritas a teologické fakulty Petra Mócová a Barbora Marinčová si na přespání mimo bezpečí domova netroufly. Se smyslem akce se ale ztotožnily. „Myslím, že pokud si lidi vyzkoušejí, jaké to je přespat venku, určitě se jim změní pohled na život bezdomovců,“ uvedla Mócová. „Je dobré seznámit širší společnost s tím, jak lidé bez domova musejí přežívat,“ doplnila ji Marinčová.

Vstupné: kafe i paštika

Vstupenkou na Noc venku byly trvanlivé potraviny v minimální hodnotě 50 korun, symbolicky odkládané do připravených popelnic. Instantní polévky, konzervy či těstoviny do nich putovaly od více než dvou stovek dárců. Pořádající organizace je využijí pro své klienty především v nadcházejícím zimním období.

„Přinesly jsme masovou konzervu, paštiku a kafe,“ vypočítala Eva Halenková z Olomouce. Se svou kolegyní přišla podpořit přátele, kteří se na přípravě Noci venku podíleli.

Rozhodnutí přečkat listopadovou noc na tvrdé zemi předcházel bohatý doprovodný program naplánovaný do pozdních nočních hodin v olomouckém U-klubu. Divadelní improvizace skupiny O.Li.V.Y. a koncerty Amy Winehouse Tribute a November 2nd doplnily vystoupení souboru katedry muzikologie, harmonikář Alois Horváth, filmová projekce či výtvarná dílna. Zmírnit vlezlý listopadový chlad pomohla ve venkovních prostorách polévka z polní kuchyně Armády České republiky. Její sedmá mechanizovaná brigáda z Hranic podávala gulášovku s chlebem.

Bez domova, zato na divadelních prknech

S ideou charitativní akce dobře souznělo představení divadelního spolku Úlet, jehož členy jsou lidé s bezdomoveckou zkušeností. „Myslím, že pokud se lidi přišli podívat, tak snad získali na bezdomovce jiný náhled, než že jen sedí na lavičkách a pijí víno. Většinou vidí jen spodinu, která už dávno rezignovala. Tady by mohli poznat, že mnozí z nás taky něco dělají, a pochopit, že se do podobné situace může dostat každý. Je to jen chvilka a strašně tenká hranice. Stačí dobře mířený podraz a člověk je na ulici,“ zdůraznil Libor Jelínek, který problém života bez domova řeší už několik let a pokládá za štěstí, že našel zázemí v olomouckém charitním zařízení i občasnou brigádu.

Význam akce ocenil i Libor Vinkler, který žije na ulici asi čtyři roky. „Lidé mají možnost naučit se komunikovat nebo jednat s těmi, kteří se dostali do úzkých. Mnozí z nich se stydí cokoliv říci, cítí obrovský odstup od těch, kteří na ulici nežijí. Není to jednoduché. Já sám přišel o práci i rodinu po úrazu. Jsem epileptik a nyní bydlím na střídačku na ubytovně nebo v azylovém domě,“ uvedl Vinkler, který si díky činnosti v divadle Úlet vydobyl přezdívku Hombré.

Sleep out už v osmi městech

Historie Noci venku se odvíjí od 70. let minulého století, kdy se v Anglii začaly objevovat první „spáčské skupinky“ studentů, kterým nebyl lhostejný osud lidí bez domova. Postupně se akce rozšířila do dalších britských měst a v roce 2011 už venku nocovalo přes šest stovek spáčů.

První česká Noc venku proběhla loni v Ostravě z iniciativy studentů a pedagogů fakulty sociálních studií Ostravské univerzity a Sdružení azylových domů. Letos se do ní kromě Olomouce zapojilo dalších šest českých a moravských měst a slovenská metropole.

Olomoucká varianta proběhla v režii Charity Olomouc, sociální firmy Socio.faktor a filozofické fakulty. Její účast v projektu odráží podle proděkana Petra Bilíka ochotu ujmout se části odpovědnosti za veřejný prostor. „Studium na vysoké škole by mělo obnášet i přebírání rolí, kterých se nikdo nechce ujmout, včetně odpovědnosti za problematické jevy ve společnosti. Tím byla filozofická fakulta a její studenti vždy proslulá a doufejme, že budou schopni takto uvažovat i nadále,“ zdůraznil Bilík.