Olomoučtí odborníci o školní zralosti: děti pokulhávají v grafomotorice

Předškoláci s odkladem školní docházky mají problémy zejména s jemnou motorikou, pozorností či řečí. Podle výzkumu školní zralosti, jehož autory jsou odborníci z katedry psychologie, vykazují horší dovednosti než jejich vrstevníci.

Do výzkumu olomoučtí psychologové zařadili více než 1800 předškoláků. K dispozici měli výsledky testování (archivní data, analýzy dokumentů), které prováděli s dětmi v pedagogicko-psychologických poradnách jejich pracovníci v letech 2003, 2008 a 2013. Letos v mateřských školkách na Olomoucku a Bruntálsku vyplňovalo pod vedením badatelů testy školní zralosti 300 dětí (děti s doporučením a děti z mateřských škol, bez doporučení). Předškoláci v nich měli za úkol nakreslit postavu, napodobit psací písmo nebo třeba obkreslit několik teček.

Propojení vědy a praxe

„Výzkum jsme prováděli na žádost partnerských pedagogicko-psychologických poraden. Cílem bylo prověřit funkčnost testů, které se v této problematice k diagnostice dětí dlouhodobě používají. Potvrdilo se nám, že dokáží školní nezralost dobře odhalit, jsou spolehlivé a jednoduché. Rozhodnutí o odkladu samozřejmě není jen výsledkem dvou testů, ale mnohem komplexnějšího posuzování dítěte při psychodiagnostickém vyšetření,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Martin Dolejš.

Dalším úkolem vědců bylo zjistit, zda rodiče nechodí s žádostmi o odklad zbytečně a celý systém tak nadměrně nezatěžují. Například v roce 2008 pedagogicko-psychologické poradny vyšetřily 614 dětí a o pět let později 656. „Dětí, u nichž rodiče žádají odklad, výrazně nepřibývá. V testování dosahovali tito předškoláci statisticky výrazně horších výsledků v porovnání s dětmi, kterým nebyl odklad doporučen. Pokud v poradnách nějaké žádosti zamítají, jedná se spíše o děvčata,“ doplnil Dolejš. Podle něj poradny vydají kladné stanovisko přibližně u 82 procent žádajících o odložení školní docházky.

U počítače či televize se jemná motorika nerozvíjí

Jedním z důležitých faktorů pro zvládnutí školy je dostatečně rozvinutá jemná motorika a s tím související uchopení tužky. V těchto dovednostech současní předškoláci v dlouhodobém srovnání pokulhávají. Podle psychologů to souvisí mimo jiné s nedostatkem podnětů, které děti dostávají. „Děti více sedí u počítače či televize, nehrají si třeba s kostkami nebo kuličkami, nekreslí si. Jemná motorika se tak vyvíjí pomaleji. Jakékoliv aktivity s tužkou jsou pak pro děti větší problém než dříve. Rozvoj této dovednosti nesouvisí s inteligencí, ale s množstvím podnětů. Velký vliv mají rodiče, prarodiče, sourozenci,“ upozornil Dolejš.

Výzkum odborníci zahájili loni, děti v mateřských školách testovali letos od března do května. Zapojili se do něj i studenti psychologie, kteří tak získali důležité praktické zkušenosti. Nástup do první třídy oddaluje necelá pětina dětí, které by měly podle zákona nastoupit povinnou školní docházku. Rodiče, kteří žádají o odklad školní docházky, tak většinou činí oprávněně.