Olomoucký absolvent Zdeněk Hazdra se stal ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal jeho dosavadní náměstek Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole konkurzu získal nadpoloviční většinu hlasů a zvítězil nad historičkou Muriel Blaiveovou. Jmenovací dekret převezme 22. dubna, formálně bude jmenován 1. května.

Jedenatřicetiletý Zdeněk Hazdra je absolventem historie se specializací na moderní dějiny filozofické fakulty. I když nyní působí na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Olomouc patří k jeho nejzamilovanějším městům v Česku.

„Po Nymburku, mém rodišti, Praze, kterou miluji, ale bydlet bych v ní nechtěl, patří Olomouc k mým nejoblíbenějším. V Olomouci mám řadu přátel a na katedru historie rád vzpomínám. Nejblíže mám asi ke Karlu Podolskému, školiteli mé magisterské práce, a Miloši Traplovi, který mne provázel při doktorském studiu. Samozřejmě vzpomínám na celou řadu dalších,“ řekl Žurnálu Hazdra.

Na sklonku minulého roku obhájil na Univerzitě Palackého doktorskou práci, v níž se věnoval šlechtě ve službách Masarykovy republiky. Hlavním tématem jeho obhájené práce jsou osobnosti několika málo příslušníků české šlechty, kteří se vyznačovali svým pozitivním vztahem k první Československé republice, k prezidentu Masarykovi, potažmo Benešovi. V práci zachycuje životní příběhy v době první republiky, protektorátu a komunistického režimu, ale snaží se zasadit problematiku šlechty do kontextu českých moderních dějin, zejména první poloviny 20. století.

 „Z výsledku konkurzního řízení jsem mírně překvapený, neboť do poslední chvíle nebylo zřejmé, kdo zvítězí. Beru své vítězství jako závazek, abych přesvědčil nejen ty, kteří mi dali důvěru, ale především ty, kteří pro mne nehlasovali. V neposlední řadě chci přesvědčit i veřejnost, že volba nebyla špatná,“ prohlásil Hazdra. Potvrdil, že jeho hlavním úkolem v nejbližších dnech bude sestavit tým lidí, s nímž bude spolupracovat. Jedním z jeho hlavních úkolů je vybudovat takový ústav, který si získá renomé a prestiž ve společnosti.

V konkurzu zvítězil Hazdra v třetím kole díky čtyřem hlasům nad historičkou Muriel Blaiveovou, která získala hlas jeden. Jeden člen rady se hlasování zdržel. O místo ředitele ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo původně zájem pět kandidátů.