Olomoucká konference hledá živý výklad klasických jazyků

Čtyři desítky odborníků z Česka a Slovenska přijely na dva dny do Olomouce, aby na konferenci Klasické jazyky na českých a slovenských univerzitách v 21. století hledali a nacházeli inovativní možnosti výuky.

Určitým handicapem klasických jazyků je ztráta komunikace s moderní společností. „Konverzace v latině je vskutku ušlechtilá zábava, ale pokud člověk neplánuje kariéru v řadách vatikánských hodnostářů, významnější praktický dosah nemá. Je potřebné ale zdůraznit, že hlavním cílem výuky klasických jazyků je jejich zvládnutí. Setkáváme se s nimi pak v odborné terminologii specializovaných věd, v tisících přejatých či na jejich základě utvořených slov, v reklamě, populární kultuře, textech staré i moderní hudby,“ uvedl vedoucí katedry klasické filologie Lubor Kysučan k možnostem hledání živého způsobu výuky klasických jazyků.

„Je paradoxem, že v době, kdy se o klasické kořeny a kulturní odkaz Evropy zajímají zvídaví Japonci a bohatnoucí Číňané, obracejí se k nim Evropané zády,“ doplnil Kysučan. Klasická filologie podle něj v Česku i na Slovensku trpí nezájmem veřejnosti a technokratickým přístupem vlád, pro něž se stávají zbytečnou položkou v rozpočtu.

Kysučan tvrdí, že není v pořádku, když Česká republika humanitní vzdělání odbývá tvrzením, že nikterak nepřispívá k ekonomickému růstu. „Ekonomicky silné země totiž klasické a šířeji jakékoliv humanitní vzdělání naopak podporují. Jsou si vědomy toho, že moderní komplexní společnost nepotřebuje technokraty, ale otevřené osobnosti, které chápou věci v širších souvislostech a z nadhledu,“ prohlásil.

Kysučan je také přesvědčen, že úspěch nejpokročilejších společností planety je založen na podpoře talentovaných a vzdělaných kreativců. Roli výuky klasických jazyků, které přibližují antické dědictví soudobému světu, považuje za klíčovou.

I když latina a stará řečtina jsou nepřesně označovány jako mrtvé jazyky a starověké dějiny a kultury jsou považovány mnohdy překvapivě i ze strany vzdělaných lidí, za nepraktickou starožitnost. Oba jazyky a kultury s nimi spojené tvoří podle Kysučana nesporný vzdělanostní základ nejen západní, ale i globální civilizace.