Německý velvyslanec besedoval se studenty germanistiky

Paříž, Moskva, Praha. To jsou diplomatické mise, které má ve svém profesním životopise Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven. Současný velvyslanec Spolkové republiky Německo v České republice navštívil Univerzitu Palackého a se studenty germanistiky mluvil jak o česko-německých vztazích, tak i o svých studiích a práci.

Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven  se narodil v Mnichově, vyrůstal ale v Bonnu. Studoval dějiny, filozofii a biochemii v Bonnu, v Berlíně a v Oxfordu. I když pak pracoval nějakou dobu v Institutu Maxe Plancka, nakonec se rozhodl pro diplomacii. „Člověk, který se rozhodne pro zahraniční službu, musí znát alespoň dva cizí jazyky, mít znalosti z více oborů – práva, dějin, všeobecný přehled. Musí být také komunikativní. Kdo se koncentruje pouze na jednu věc, nemá v této profesi šanci,“ řekl diplomat.

Jeho první zahraniční misí byla Paříž. „Bylo to v době pádu Berlínské zdi, Sametové revoluce.  Bylo to zajímavé období, měnili se partneři na jednání,“ vzpomínal na okamžiky, kdy se ze dvou německých států opět stal jeden. Podobně diplomaticky hektickou dobu pak zažil v Moskvě, když byl na ambasádě na počátku devadesátých let, v době rozpadu Sovětského svazu. „Najednou jsme museli navazovat vztahy se zcela novými státy.“ Během besedy přišla řeč i na postavení němčiny v současném světě. Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, který mluví čtyřmi jazyky a učí se i česky, se na věc dívá realisticky. Jako vědec potřeboval angličtinu, která přírodním vědám dominuje. I proto mluví o němčině jako o druhém jazyku, který by lidé – zvláště v Čechách vzhledem k dvojjazyčné tradici této země – měli znát.

Na besedě ho zaujala zmínka o Olmützer Kulturtage, které na jaře organizuje Vědecká knihovna ve spolupráci s Goethe-Institutem, Rakouským centrem UP, katedrou germanistiky filozofické fakulty a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků pedagogické fakulty. Podle velvyslance by tato akce mohla být součástí nového projektu, který ambasáda chystá.  Na jaře příštího roku totiž chce v regionech představit německou kulturu. Obě akce by se tak mohly vhodně doplnit. To přivítala i germanistka Ingeborg Fialová. „Stále hledáme další možnosti spolupráce a propagace němčiny. A budeme rádi, pokud i pan velvyslanec podpoří olomouckou germanistiku.“  

Velvyslance přijal i rektor Jaroslav Miller, který jeho návštěvu považuje za velmi důležitou. „Považuju blízkost vztahů s Německem za naprosto klíčovou pro Českou republiku obecně,“ připomenul a dodal, že nejen ekonomicky, ale především historicky a kulturně je tato země s naší úzce spojena. „A trošku mě proto trápí, že německá studia se netěší tak velkému zájmu, jak by podle mého názoru měla. Myslím, že se musíme vážně zabývat tím, jak je výrazně podpořit. Olomouc vždy byla centrem německých studií, na to nesmíme zapomínat,“ uvedl rektor. Právě snaha posílit německé jazykové prostředí na Univerzitě Palackého byla i jedním z cílů nedávné cesty vedení do Švýcarska, kde chce škola navázat víc partnerství s městy v německé jazykové oblasti.