Na filozofické fakultě diskutují o světě knih v epoše digitalizace

Bohemisté, filologové, žurnalisté, ale i studenti nových médií a zástupci nakladatelství se dva dny věnují současné digitální literatuře a elektronickým knihám. Na dvoudenní mezinárodní konferenci Literární a knižní kultura v digitálním věku se na filozofické fakultě sešlo na třicet odborníků.

Literární a knižní kultura prošla na sklonku 20. století četnými změnami způsobenými rozšířením digitálních komunikačních technologií a nových médií. Přestává být literaturou pouze tištěnou a čtenou, stává se jakýmsi syntetickým uměním, které přežívá ve virtuálním prostoru a kombinuje psaný text, video, audio prvky i různé výtvarné a typografické performance. I proto se stěžejními tématy konference o literatuře v digitálním věku staly nové literární žánry, které se s rozvojem internetu a sociálních sítí nově vytvářejí.

„Jde v určitém smyslu o postupy, které známe především z avantgardy, ale i z mnohem starší literární historie, středověku i antiky. V avantgardě experimenty vrcholily a současná digitální literatura, nebo elektronická literatura je do jisté míry přejímá. Hovoří se o experimentech, happeninzích, o tom, co je čtenář schopen všemi smysly vnímat,“ uvedla za pořádající Vydavatelství filozofické fakulty Lenka Pořízková z katedry bohemistiky.

Večerní diskuse

Jedním ze stěžejních bodů konference bude podle Pořízkové diskuse nakladatelů u kulatého stolu. Účastní se ho dnes vpodvečer Michal Sowinski z polského nakladatelství Ha!Art, Patrik Flack ze švýcarského Sdvig Press, Antonín Chadima z Flexibooksu a Tomáš Reichel z nakladatelství Host. Společně se všemi ostatními přítomnými budou v posluchárně 2.18 v Křížkovského ulici diskutovat od 17 hodin o aktuálních právních, ekonomických a strategických problémech e-knih.

V Česku se o digitální literatuře a elektronických knihách diskutuje s mírným zpožděním za evropským či světovým děním. Bohemistika, která podle Pořízkové není v obecném měřítku příliš nakloněna novým technologiím, se k tématu dostává navíc poprvé.

Osm elektronických titulů

„Vydavatelství filozofické fakulty se primárně specializuje na elektronické knihy, sekundárně se věnuje jejich tisku. Vedle vydavatelské činnosti chceme do budoucna poskytovat i určitou platformu, prostor pro diskusi, příležitosti pro sdílení informací o digitálních knihách. Chceme tuto diskusi i rozvíjet a prezentovat její výsledky. Z dvoudenní konference vyjdou dvě monografie, z nichž jedna bude zaměřena na literární digitální kulturu, druhá pak na nakladatelské a vydavatelské knižní aspekty,“ podotkla Pořízková.

Za rok 2014 vydalo Vydavatelství filozofické fakulty osm titulů. V současné době se věnuje jejich distribuci. Do knižních domů se tak brzy dostanou například dva tituly edice Historie autorky Lenky Doové z katedry historie, Islandské středověké zákoníky a Jedinec a evropská společnost od středověku do 19. století či komparatistické dílo Příběhy básní a jejich překladů Radka Malého z katedry bohemistiky.