Na dveře ombudsmanky zaklepalo tucet studentů

Za uplynulé čtvrtletí se obrátilo na veřejnou ochránkyni práv studentů filozofické fakulty dvanáct posluchačů. Nejvíce z nich přišlo ve zkouškovém období a před státnicemi. Často hovořili o nepřiměřeně tvrdém systému studijní agendy. 

„Všem studentům doporučuji, aby si dávali velký pozor na své povinnosti, obzvláště na termín zápisu do studijní agendy Stag,“ uvedla absolventka české filologie – editorský modul Romana Mikesková.

V době, kdy odevzdala svázanou diplomovou práci, zjistila, že si opomněla znovu zapsat do Stagu předmět Obhajoba diplomové práce. I když její žádost o dodatečný zápis předmětu vedoucí diplomové práce i vedoucí katedry podepsali a schválili, byla zamítnuta.

Systém je nekompromisní

„Naivně jsem si myslela, že má situace bude posouzena individuálně. Odevzdala jsem diplomovou práci, úspěšně jsem složila ústní část státní zkoušky, s časovou prodlevou by patrně přišly další problémy, včetně zpoplatnění studia. Nezbylo mi nic jiného, než se s prosbou obrátit na ombudsmanku,“ vysvětlila Mikesková. Dodala, že především díky intervenci ochránkyně práv studentů filozofické fakulty si s odstupem dvou týdnů mohla předmět zapsat, a přistoupit tak k obhajobě.

Podle veřejné ochránkyně práv studentů filozofické fakulty Andrey Preissové Krejčí je nastavený systém příliš tvrdý a v určitých situacích může být i matoucí.

„Studenti, kteří se na mne doposud obrátili, často řešili, že si nezapsali nějaký předmět, obvykle státnicový. Ve výsledku tak hrozilo, že nebudou moci v plánovaném termínu ke státní zkoušce, případně obhajobě, přestože měli vše řádně splněno a ukončeno. Dokonce byli na státnice přihlášeni přes písemný formulář na své katedře,“ potvrdila Preissová Krejčí. 

Že se tak děje nezávisle na sobě na různých katedrách, podle ní signalizuje, že zřejmě chybí konkrétní informace, která by transparentně specifikovala, co všechno je student z hlediska administrativy povinen učinit, aby mohl ke státní zkoušce. Situaci, při níž se musí přihlašovat písemně i elektronicky prostřednictvím Stagu, může být podle ombudsmanky pro mnohé matoucí a svůj omyl s nezapsaným předmětem nemusí odhalit včas.

„O některých případech, kde se projevuje nepřiměřená tvrdost systému, jsem jednala s proděkankou pro studijní záležitosti Klárou Seitlovou. V některých případech se podařilo řešení nalézt,“ řekla Preissová Krejčí.

Studenti informace nesledují

Vedoucí studijního oddělení Pavlína Grigárková většinu případů souvisejících s dodatečným zápisem vidí spíš jako lajdáctví studentů. Všichni studenti absolventských ročníků jsou podle ní o povinnosti zapsat si předměty státní závěrečné zkoušky informováni nejen na informačních tabulích studijního oddělení, na webových stránkách, ale i v průvodci studiem. Při návštěvě studijního oddělení je na povinnost upozorňuje i studijní referentka.

„Zapsat se mohou studenti v době zimního i letního předzápisu. V případě, že si student předmět nezapíše, může do třiceti dnů od uzavření zápisu požádat studijní proděkanku o dodatečný zápis. Ta po zvážení žádosti může vyhovět. Student předmět neplní, nezískává za něj kredity, ale musí ho mít zapsán proto, aby se jako u každého jiného předmětu mohl přihlásit na termín vykonání zkoušky,“ uvedla Grigárková. Problém podle ní nastává většinou proto, že někteří studenti zjistí, že si tento předmět nezapsali, až v okamžiku, kdy se mají zapsat na konkrétní termín státní závěreční zkoušky nebo obhajoby.

„I když je dodatečný zápis mimo termín mnohdy technicky komplikovaný, snažíme se studentům vyjít vstříc. Myslím si však, že student je zodpovědný za svou volbu studijního a zkušebního plánu a my bychom rádi do praxe posílali absolventy, kteří disponují nejen znalostmi, ale také dobrou orientací v systému,“ konstatovala proděkanka Klára Seitlová. Podobné žádosti jsou podle ní v řádu jednotek. Při posuzování žádostí se přihlíží hlavně k tomu, zda studentovi nevyprší maximální doba studia a zda je přihlášen a navržen k přijetí do navazujícího studia.

„Můžu potvrdit, že zamítnutých žádostí je vždy minimum,“ potvrdila za studijní oddělení Grigárková.

Ombudsmanka pomáhá řešit i složitější situace 

Nejvíc agendy se u ombudsmanky shromáždilo ve zkouškovém období a v období před státnicemi. Mezi dvanácti případy se však objevily stížnosti i na nekvalitní výuku, jsou mezi nimi i složité životní situace, do nichž se studenti měli dostat s přispěním fakultních orgánů.

„Tyto případy nelze řešit jednorázovou konzultací, proto některé z nich dodneška nejsou uzavřeny,“ shrnula Preissová Krejčí.

Návrh na zřízení funkce veřejného ochránce práv studentů schválili senátoři akademického senátu filozofické fakulty v únoru. Andrea Preissová Krejčí z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie se první veřejnou ochránkyní práv studentů filozofické fakulty stala v dubnu. Ve volbách jí dalo hlas 160 voličů. Ochránce práv nemůže nahrazovat činnosti fakultních orgánů a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí.