Mladší a starší generace se liší v představách o ideálním prezidentovi

Věk má rozhodující vliv na to, jak lidé hodnotí prezidenty. Vyplývá to z výzkumu studentů filozofické fakulty, kteří zjišťovali, jak mladší a starší generace vnímá současného prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce v úřadě.

Posluchači katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky filozofické fakulty uskutečnili na Univerzitě Palackého kvantitativní výzkum zaměřený na hodnocení českých a československých prezidentů. Oslovili 545 respondentů. Polovina z nich se rekrutovala z frekventantů univerzity třetího věku, tedy lidí nad 60 let, druhá část oslovených byli studenti standardního studia.

Tým ve složení Jan Burianec, Petr Beneš, František Válek, Markéta Holubová a Ekaterina Shlygina pod vedením Zdeňka Slobody zjistil, že na hodnocení prezidenta má stěžejní vliv příslušnost k určité věkové skupině.

 „Největší disproporce v hodnocení mezi generacemi odhalil výzkum u osoby prvního přímo zvoleného prezidenta, Miloše Zemana. Mladými studenty, tedy lidmi ve věku 18 – 28 let, byl Zeman nahlížen jako nemorální, hájící cizí zájmy a sociálně necitlivý. Naopak studenti-senioři, lidé ve věku 60 a více let, ho posuzovali jako osobu morální, hájící naše zájmy a sociálně citlivou,“ uvedl Jan Burianec, student katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, který se na výzkumu podílel.

Rozdílnost v posuzování sociální citlivosti současného prezidenta se podle výzkumu ukázala i v celkové klasifikaci dosavadního působení Miloše Zemana v prezidentské funkci. Respondenti mohli ohodnotit aktivity Miloše Zemana stejně jako ve škole, tedy známkou od 1 do 5. „U studentů-seniorů se pohyboval současný prezident mezi chvalitebnou až dobrou, u mladých vysokoškoláků byl na propadnutí. Jediné na čem se obě skupiny shodly, bylo to, že je prezident politicky aktivní, zkušený a neúplatný,“ doplnil Burianec.

U dotazníkových otázek zaměřených na obecné vlastnosti prezidenta se starší a mladší generace v odpovědích nelišily. Spíše důležitý pro ně byl fyzický vzhled prezidenta, individuální osobnostní rysy a vzdělání, naopak pohlaví roli nehrálo. Obě skupiny shodně uvedly, že by se prezident měl vyznat především v oblastech ekonomie a práva a měl by mít sociálněhumanitní a historický přehled.

„Věk respondentů se ale zajímavě projevil v návrzích na zvýšení či naopak snížení věkové hranice pro kandidaturu na prezidenta – 20 % mladých studentů bylo pro snížení této hranice, 20 % studentů-seniorů naopak pro její zvýšení. Zde tak lze pozorovat jakési generační identifikace,“ řekl Burianec.

Výzkum se zaměřil také na otázku pravomocí hlavy státu. Mladí studenti se v ní oproti studentům seniorům častěji přikláněli k polo-prezidentskému systému. Prezidentovy současné pravomoci považují za nedostatečné. Za jedno byly obě skupiny v hodnocení předchozích českých a československých prezidentů. „Nejlepší známky získali Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel a Eduard Beneš, nejhorší pak hlavy státu z počátku a konce komunistické éry Klement Gottwald a Gustav Husák,“ uvedl za studentské výzkumníky Jan Burianec.

Při výběru kandidáta v prvním kole přímé prezidentské volby byli nejčastější volbou mladších respondentů Karel Schwarzenberg, Vladimír Franz a Táňa Fischerová. Studenti senioři hlasovali pro Miloše Zemana, Karla Schwarzenberga a Jiřího Dienstbiera. V druhém kole pak studenti častěji podporovali Karla Schwarzenberga, respondenti z řad seniorů naopak Miloše Zemana.