Matúš Šucha: „Nové dopravní značky z našich silnic bezpečnější místo neudělají“

Od ledna 2016 by se na českých silnicích měly objevit nové dopravní značky. Výhrady k navrženým změnám a doplněním, které obsahuje novela vyhlášky o pozemních komunikacích má dopravní psycholog z Univerzity Palackého. Podle něj nové značení bezpečnost českých silnic nezajistí.

 „Diskuse nad tím, jestli je dobré zavést novou značku, upozorňující například na jezdce na kolečkových bruslích či vozítku segway, odvádějí pozornost od toho, jak skutečně zabezpečit, aby řidiči respektovali dopravní předpisy a udělali z našich silnic bezpečnější místo,“ zdůrazňuje Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie filozofické fakulty.

Novelu vyhlášky o pozemních komunikacích, která mimo jiné obsahuje dopravní značky, projednává nyní na návrh Ministerstva dopravy Parlament České republiky. Z pohledu psychologie a dopravní bezpečnosti však v diskusi chybí debaty o tom, jakým způsobem značky na řidiče působí a jak ovlivňují jejich chování.

Řízení auta je podle psychologa Šuchy v mnoha ohledech automatizovaná činnost, jen malou pozornost řidič věnuje objektům a situacím, které se rutinně opakují.

„Není možné předpokládat, že by řidič aktivně dopravní značky vyhledával a nad každou z nich přemýšlel. Například měl-li by řidič uvést všechny značky krátkého úseku, kterým často projíždí, byl by úspěšný jen ve 20 – 30 procentech. Přesto jezdí v souladu s tím, co říkají,“ říká Matúš Šucha. Právě proto, že řidiči věnují dopravnímu značení jen okrajovou pozornost, je podle něj nutné brát při tvorbě značek jejich vzhled, jednotnost i načasování. Podstatný je podle univerzitního dopravního psychologa i minimalismus. „Značky by měly být osazeny tam, kde je pro ně zásadní a nezpochybnitelný důvod,“ říká.

 S tím, že by se bezpečnostním parametrům silničního provozu měl v České republice přikládat větší důraz, souhlasí i Miroslav Charouz koordinátor BESIPu za Olomoucký kraj. S dopravním psychologem Univerzity Palackého se shoduje například v tom, že není vpořádku nejednotnost značení.

„Příkladem budiž různá osvětlení pro přechody pro chodce. Řidiče to rozhodně mate. Vnímám i úseky, v nichž je skutečně přeznačkováno. Často i proto, že jsou značení osazována až dodatečně poté, kdy se zjistí nepřehlednost komunikace,“ doplňuje Charouz. Přivítal by zásadnější roli bezpečnostních auditů už při stavbě silnic, křižovatek i kruhových objezdů, díky nimž by se tak mohlo předejít řadě pozdějších dopravních nehod.