Je absolvent českých vysokých škol homo eruditus - člověk vzdělaný?

Témata cyklu přednášek a zamyšlení o podstatě vzdělanosti a roli českých vysokých škol odstartovali včera v Konviktu profesoři Miroslav Petříček z Univerzity Karlovy a emeritní rektor Josef Jařab.

Nad tématem vzdělání a role univerzit je třeba se stále zamýšlet, tvrdí přední český filozof Miroslav Petříček. „Na jedné straně jsou univerzity staré stovky let, ale zároveň žijí svou přítomností a musejí se s ní vyrovnávat. Je třeba vědět a zdůvodnit, v čem spočívají hlavní znaky této přítomnosti, co je špatné, a co naopak nadějné. V přednáškové praxi a každodenním provozu na univerzitě na to často nepřijde ani řeč,“ poznamenal Petříček.

Stav vědění a poznání by podle profesora Jařaba měl ovlivňovat i celkový vývoj společnosti. „Univerzita by jej měla na základě poznání spoluurčovat,“ dodal Jařab.

Hledání odpovědi na otázku, co je vlastně naše přítomnost, bylo také základním tématem odborného výkladu na pomezí filozofie a filologie. V něm se Petříček dotkl řady teoretických otázek i analogií o smyslu a podstatě vzdělanosti. Za inspirující považuje humanitní vědy, které kladou otázky, na které neznáme odpověď. „Důležitější, než najít řešení, je vůbec objevit a formulovat problém,“ zdůraznil Petříček, někdejší žák Jana Patočky.

Odborná přednáška zaujala posluchače především z řad filologů. Spolu s prorektorem Ladislavem Danielem a rektorem Miroslavem Mašláněm se například zaměřili na otázky vztahu moderny a postmoderny, filozofického pohledu na interpretaci minulosti a otevřenosti systémů.

„Bylo to skvělé, i když místy těžké. Zaujalo mě hlavně pojetí dějin interpretace. Profesor Petříček používá pojmy ze všech období a pracuje i s takzvanými přežitými teoriemi, které ale podle něj zůstávají součástí historie,“ zhodnotil pro sebe přednášku student České a Německé filologie Viktor Tichák.

Cyklus přednášek a zamyšlení, které volně navazují na legendární Večerní rozmluvy z devadesátých let, bude pokračovat v závěru listopadu setkáním s filozofem, překladatelem, vysokoškolským pedagogem a někdejším ministrem školství profesorem Janem Sokolem.