Jan Zatloukal poodkryl neprobádanou životní etapu spisovatele Jana Čepa

Jan Zatloukal z katedry romanistiky vydal v prestižním nakladatelství pařížské Sorbonny monografii L’exil de Jan Čep s podtitulem Un écrivain tchèque en France. Více než čtyřsetstránkové dílo věnované spisovateli Janu Čepovi, jemuž exil radikálně proměnil život, poodkrylo dosud neprobádanou životní etapu významného českého spisovatele.

Zatloukal věnoval své dílo in memoriam exulantu a pracovníku Ústavu slovanských studií pařížské Sorbonny Vladimíru Peškovi a významnému editoru a vykladači Čepova díla Mojmíru Trávníčkovi.

„Peška byl blízkým Čepovým přítelem v exilu. Jejich vzájemnou korespondenci jsem publikoval už v roce 2009, osobně jsem jej už bohužel nepoznal. Zemřel necelý rok předtím, než jsem svá studia v Paříži zahájil. S Mojmírem Trávníčkem jsem se stýkal a mnohé z věcí jsem s ním – coby Čepovým životopiscem a editorem – konzultoval,“ uvedl Zatloukal. Po smrti Vladimíra Pešky, který shromažďoval veškeré pozůstalosti po zemřelých exulantech, byl právě Zatloukal pověřen inventarizací části Čepovy pozůstalosti. A s tím se mu otevřel přístup k mnohým dokumentům a pramenům.

Dobré posudky v Paříži

Prestižní publikace má dvě části. První biografická se zabývá příčinami a důsledky Čepovy emigrace a jeho exilovým působením. Mapuje jeho marné snažení proniknout do francouzských literárních kruhů a jeho aktivity ve strukturách československého exilu. Především snahu o objektivní informovanost francouzské společnosti o událostech, které se odehrávaly ve střední a východní Evropě. Druhá část pak komplexně analyzuje literární a myšlenkové dílo, které Čep po sobě v exilu zanechal, a promýšlí také vztah spisovatele v exilu a jazyka – nástroje jeho tvorby.

„Chtěl jsem monografii vydat v Olomouci, ale protože jsem ji napsal ve francouzštině a při pařížské obhajobě měla nejen od českých, ale i francouzských profesorů velmi dobré posudky, vybídl mne Jiří Špička, proděkan pro vědu a výzkum filozofické fakulty, abych zkusil najít nakladatele přímo ve Francii. Upravený rukopis jsem později poslal do recenzního řízení v Paříži, v lednu 2014 jsem dostal kladnou odpověď od profesora Pierra Gonneaua ze Sorbonny,“ shrnul Zatloukal.

Potomci Jana Čepa přijali knihu s velikým dojetím, neboť jim ukázala otce zcela jinak a v mnohem širších souvislostech, než jak jim ho uchovala vzpomínka z dětství.

Podle Špičky Zatloukal objasnil ve své disertační práci mnoho neznámého a přinesl řadu nových poznatků. „I když to pro něj znamenalo starosti navíc, považuji výsledek za prestižní nejen pro něj, ale i pro filozofickou fakultu. Byl bych rád, kdyby fakulta měla více mladých kolegů, kteří napíší vědeckou práci, která snese mezinárodní měřítka,“ dodal Špička.

O tom, že se Zatloukal pustil do neprobádaného terénu, svědčí mimo jiné i to, že v téměř 200 stránkové biografii Jana Čepa, věnuje Mojmír Trávníček exilové periodě, zahrnující 26 let života autora pouhých devět stran. Zcela nově také Zatloukal nasvěcuje genezi Čepovy posmrtné autobiografie Sestra úzkost, jejíž dataci a gestaci na základě pramenného studia výrazně koriguje. V posudku to vysoce ocenil nedávno zesnulý emeritní profesor pařížské Sorbonny a přední odborník na dějiny Střední Evropy Bernard Michel, když uvedl, že mimořádná kvalita Zatloukalovy práce spočívá právě v tom, že si za téma výzkumu vybral exilové období, které čeští biografové téměř zcela opomíjejí a kvůli nedostatku dokumentace o něm hovoří s mnoha omyly jako o podružné periodě jeho spisovatelské činnosti, dokonce často s pohrdáním. Dokládají to podle Michela právě chybné interpretace Sestry úzkosti jako nedokončeného a špatně sepsaného díla. „Stránky, v nichž vyvracíte tyto omyly a chyby, jsou tím nejbrilantnějším ve vaší práci,“ shrnul Michel.

Čep ve francouzském literárním kontextu

Monografie věnovaná spisovateli Janu Čepovi je určena především francouzským bohemistům a slavistům, ale také českým romanistům či komparatistům, z bohemistů pak těm, kteří vládnou francouzštinou. Předmluvu napsal francouzský bohemista Xavier Galmiche.

„Jsem rád, že kniha vyšla ve Francii. Čep vykonal pro česko-francouzské vztahy nesmírně mnoho především jako překladatel. Alespoň nepatrně jej dílo včleňuje do francouzského literárního kontextu a napravuje to, jak ho Francie ve své době jako spisovatele nepřijala,“ prohlásil Zatloukal.

Monografie L’exil de Jan Čep bude veřejnosti slavnostně představena koncem května během „Čepovského večera“ v pařížském Českém centru.