Jan Sokol: Univerzita je jako parník

O postavení univerzit ve vztahu k veřejnosti, ke studentům, k vědě a také o problému nárůstu studentů nad všechny meze a úpadku kvality, hovořil včera ve velkém přednáškovém sále katedry historie profesor Jan Sokol.

Někdejší ministr školství přijal pozvání Sdružení profesorů filozofické fakulty Univerzity Palackého Societas cognitorum, které akademickou i širokou veřejnost zve k zamyšlení nad současnou situaci vysokého školství v cyklu Náš absolvent – homo eruditus?

„Univerzita těžce snáší velké otřesy. Je to takový velký parník, který se nedá snadno někam otočit. To, co státní politika často dělá, je pouze bezmocné cukání kormidlem, které nic nezpůsobí. Všechny možné reformy se pak často vytratí, protože se zjistí, že se v mnohém totiž nedá nic dělat,“ řekl filozof Jan Sokol. „Ale tak zlé to není. Jsou tu jisté možnosti, které jsme zatím nevyužili,“ dodal.

Mínusem je přelidněnost 

I přes demografický pokles jsou i dnes univerzity financovány takzvaně na hlavu studenta „To je hodně na hlavu,“ komentoval situaci Sokol. Podle něj je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v celé společnosti sice stále nižší než evropský průměr, s ohledem na počet studentů, však Česko patří mezi rekordmany.

„To, že univerzity stále berou studenty plnými hrstmi, považuji za velké selhání. S přelidněností upadá kvalita vzdělávání. Navíc tím upadá starost a odpovědnost o rozvoj oboru i vědy. Kdybychom v tomto bodě byli schopni učinit změnu, mohli bychom i ušetřit,“ dodal Sokol. Podle něj stále platí, že univerzita má vůči studentům odpovědnost. Přijímá studenty do prostředí, které jistým způsobem vychovává. Měla by si je vybírat, měla by jim dávat svobodu.

„Větší prvek svobody způsobuje, že se stávají zodpovědnější. Student sám se stává spolutvůrce svého času, učí se s časem hospodařit,“ řekl Sokol. Podle bývalého ministra školství není dnes dobře nastaven systém strukturovaného studia z hlediska financí i talentu. Zdůraznil, že z široce pojatého bakalářského studia by do navazujícího studia měli postoupit skutečně jen někteří a jen vybraní jedinci s vědeckým potenciálem by pak měli vstupovat do studia doktorského.   

Diskutovali pedagogové

Sokol studenty zaujal, ale nevybudil k diskusi. „Dozvěděla jsem se hodně o systému vzdělávání. A chtěla jsem slyšet názory profesora Sokola,“ řekla po přednášce Kateřina Navrátilová, studentka třetího ročníku germanistiky. Téma zaujalo také Jana Červenku, studenta filozofie a historie, který se spolužáky v ročníku často diskutuje o úloze humanitních a přírodních věd. Do diskuse se však žádný ze studentů zapojit neodvážil.

Profesor Josef Jařab, který své hosty zve na půdu univerzity v rámci přednáškového cyklu Náš absolvent - homo eruditus?, zmínil v debatě potřebu diverzifikace vysokých škol. Bývalý rektor olomoucké univerzity Jařab ji ostatně navrhl v Olomouci už v roce 1991, v průběhu České konference rektorů. Dodnes k ní však není vůle ani mezi rektory ani mezi politiky. S komentářem mu v diskusi pak sekundoval i dřívější děkan cyrilometodějské teologické fakulty Pavel Ambros a prorektor Ladislav Daniel.  

Cyklus přednášek Náš absolvent – homo eruditus?, v němž hosté hledají odpovědi na otázky, co je vzdělanost, jaký je absolvent českých vysokých škol či jaké je místo humanitních věd v dnešním vzdělávacím a hodnotovém systému u nás a v Evropě, bude pokračovat po Novém roce.