Jak daleko jsme od smrti spisovného jazyka?

Filologům a lingvistům je určena třídenní mezinárodní konference Slovanské spisovné jazyky po roce 1945. Včera začala v Konviktu a přivítala řadu odborníků, mezi nimiž je i současná špička sociolingvistiky Stanislav Gajda.

„Polský profesor Gajda se ve svých nejnovějších textech zabývá provokativní otázkou, zda lze v současných podmínkách komunikace mluvit o smrti spisovných jazyků.  Na materiálu jazyka klasických i elektronických médií ukazuje, jak současný neoliberalismus a technologizace, individualizace jazyka a triumf popkultury působí, že v jazykové kultuře a lingvistice vítězí popis jazyka nad úsilím o jeho normování,“ uvedl Ondřej Bláha z katedry bohemistiky. Obavy uvědomělejších uživatelů evropských jazyků tvrdí, že jazyk nenormovaný a nedefinovaný se snadno může rozplynout.

Ve srovnání s 90. léty minulého století se dnes čeština, stejně jako některé jiné jazyky střední Evropy, daleko častěji objevuje v roli druhého, nemateřského jazyka. Děje se tak v prostředí národnostních menšin, jejichž příslušníci tvoří stále výraznější složku obyvatelstva. Otevírá se tím pole pro vznik etnolektů, k nimž patří čeština s určitými typickými jinojazyčnými rysy, užívaná mezi českými Ukrajinci nebo Vietnamci pro styk s českými úřady či zaměstnavateli.

„Nás rodilé Čechy staví tato situace před nové problémy. Postupně se totiž navrací určitá obava z toho, že se čeština pod cizím vlivem časem zkazí. A podobné proměny situace a nálad lze sledovat i v jiných zemích střední Evropy,“ doplnil Bláha.

Konference je součástí zasedání Komise pro spisovné jazyky při Mezinárodním komitétu slavistů. Témata se věnují standardizaci spisovných jazyků, jazykové politice, plánování i fenoménu purismu.