Filipec: Zbraní je tolik, že se můžeme několikrát vyhubit

Pokud by u olomouckého sloupu Nejsvětější Trojice byla odpálena bomba, která zničila japonskou Hirošimu, v Neředíně by nejspíš výbuch ustáli. I to se mohli dozvědět návštěvníci včerejšího Science Café, které si odbylo premiéru v čajovně Kratochvíle.

Hostem večera byl Ondřej Filipec z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty a ústředním tématem jaderný terorismus jako hrozba 21. století. Povídání se ovšem zaměřilo také na hrozbu použití chemických a biologických zbraní.

Základním kamenem Filipcovy přednášky byla rovnice specialistky na biologické zbraně Margaret Kosal, která vystihuje riziko jako součin pravděpodobnosti a následku. „Pravděpodobnost zahrnuje kapacitu a motivace aktérů a zranitelnost cíle, zatímco následek se dá vypočítat jako rozsah zasažené oblasti, ztráty na životech a materiální škody. Rovnice je dále modifikovatelná, dá se zakomponovat například vliv médií,“ vysvětlil Filipec.

Nepřímá závislost

S rostoucími následky přitom klesá pravděpodobnost uskutečnění možného útoku. „Vyrobit jadernou bombu, která má největší účinek, je pro teroristy mnohem složitější než si opatřit biologické nebo chemické zbraně, které mohou sehnat v řádu několika hodin, pokud na to budou mít prostředky. Technologický rozvoj to však může změnit,“ objasnil závislost proměnných v rovnici Filipec.

Přitom nabídl již zmíněnou simulaci výbuchu atomové bomby Little Boy v Olomouci a vzpomněl některé útoky z historie, při nichž byly zbraně hromadného ničení použity. Komentoval je slovy, že existuje dost zbraní na to, abychom několikrát vyhubili lidstvo.

Paradox: militantní buddhisté

Došlo také na charakteristiky jednotlivých skupin teroristů, přičemž nejnebezpečnější jsou podle Filipce takzvaní vlci samotáři. „Navštěvují podobné akce, jako je třeba tato přednáška, sedí v rohu a sbírají informace, bezpečnostní agentury je těžko zaměřují,“ odlehčil Filipec téma vyhledávacím pohledem do čtyřicetihlavého publika.

Co se týče přesvědčení útočníků, patří k nejnebezpečnějším zastánci zelených ideologií, a především pak náboženští radikálové. „Existuje například i nacionalistický hinduismus nebo militantní buddhismus,“ vyjmenoval Filipec na první pohled nepředstavitelné směry.

Důležitá je obezřetnost

Naopak nepříliš překvapivé bylo srovnání světových výdajů na jaderné zbrojení a výdajů OSN na odzbrojování, které jsou mnohonásobně nižší. Spíše než užití jaderných zbraní teroristy je ovšem podle Filipce pravděpodobnější radiologický terorismus, kdy stačí pouze sehnat radioaktivní materiál k výrobě takzvané špinavé bomby, která způsobuje především materiální škody.

Filipec také upozornil, že lze jako zbraň užít až sedm tisíc v současnosti produkovaných chemických látek a na relativně snadnou dostupnost biologických materiálů, které mohou být také zneužity. Nahrává tomu i současný rychlý vývoj oborů jako biologie, biotechnologie nebo nanotechnologie. „Není to ovšem jednostranné, třeba nanomateriály nás mohou před účinky zbraní i chránit,“ nastínil politolog možnou budoucnost.

Večer v novém, téměř domáckém prostředí čajovny Kratochvíle zakončila krátká diskuse, v níž posluchači vyzvídali Filipcův postoj k 11. září 2001, agresivitě Severní Koreje či k takzvaným chemtrails. „Myslím, že mnohem závažnější než nějaké práškování je to, že spousta lidí kouří a dobrovolně tak vdechuje celou řadu jedovatých látek,“ reagoval Filipec. Konspiračním teoriím prý moc nevěří a před Severní Koreou je třeba mít se na pozoru.

Příště o ohrožených druzích zvířat

Science Café nebude na programu chybět ani v prosinci. V poslední předvánoční úterý 17. prosince se budou moci zájemci v čajovně Kratochvíle setkat se zoologem Evženem Kůsem z pražské zoo, který promluví o problematice navracení ohrožených druhů do přírody.