Fašizace, nebo změna zdola - dvě východiska z krize

Uchylujeme se jen k mírným reformám a léčíme krizi tím, co ji způsobilo. Tak by se dalo shrnout poselství přednášky Ilony Švihlíkové z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

„Jemné dolaďování nás k cíli nedostane. Každým polovičatým řešením si jen kupujeme čas,“ řekla posluchačům filozofické fakulty Švihlíková. Finanční sféra, o níž se v souvislosti s krizí mluví nejčastěji, je podle ní jen slupkou mnohem hlubších problémů, které ekonomiku ohrožují již od 70. let minulého století. Západní společnost na ně reagovala přijetím neoliberalismu, který převedl moc z rukou státu do nadnárodních korporací. „Je to jen struktura firem. Představa, že se chovají racionálně, je scestná. Jejich cílem je zisk.“

Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Ekonomka kritizující globalizaci světové ekonomiky. Absolventka VŠE. Vedoucí katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Habilitovala se na Univerzitě Matěje Bely v Banské Bystrici. První monografii Globalizace a krize vydala v roce 2011.

Dominance trhu se projevuje multikrizí – zasahuje politický, etický i sociální sektor. „Národní stát se tedy ocitl v pasti globalizace,“ vysvětlila Švihlíková. Krizi nepovažuje za globální záležitost, týká se hlavně tří západních regionů: USA, Evropy a Japonska. Řada států jako Čína či Brazílie je na tom výrazně lépe.

Kouzelník Žito jako předvoj

Kritikou Švihlíková nešetřila ani při popisu současného řešení krize. Za neefektivní pokládá privatizaci veřejného sektoru či daňový dumping, ke kterému se uchylují státy Evropské unie, lituje také ztráty sociální specifičnosti, na niž Evropa rezignovala kvůli mantře konkurenceschopnosti.

V přednášce nastínila možné scénáře dalšího vývoje. Tím nejpravděpodobnějším a již probíhajícím je podle Švihlíkové fašizace společnosti. Její známky spatřuje v stále častějších projevech separatismu, politické situaci v Řecku, ale i v projevu kouzelníka Žita na letošním Českém Slavíkovi. Druhou možností je přijetí globálního „keynesianismu“, který navrhuje globální regulaci, jež by nahradila národní stát v oblastech, v nichž není schopen plnohodnotně rozhodovat.

Levicová změna zdola

Švihlíková nabízí a podporuje třetí možný scénář - změnu zdola. Ta by zavedla systém založený na participaci, ekonomické demokratizaci, deglobalizaci a lokalizaci a také na změně pojetí práce, která neznamená jen zaměstnanecké pozice. „Práce je hlavní problém každého systému a neoliberální model přitlačil práci ke zdi,“ vysvětlila přednášející. Ve společnosti je přitom práce dost, spadá ale do oblastí, které negenerují okamžitý zisk, a není tedy zaměstnáním. Je proto přehlížena, například v sociálním sektoru, ekologii, umění či kultuře.

Jedním dechem ale dodala, že v České republice takovým změnám brání nejen ekonomické, ale také ideologické důvody. 

Přednášku Krize Západu a specifika krize v ČR přednesla docentka Švihlíková na konci listopadu v rámci cyklu Aktuální otázky médií, kultury a komunikace.

Přednáška byla součástí cyklu Aktuální otázky médií, kultury a komunikace, který pořádá katedra žurnalistiky v rámci ESF projektu Inovace oborů Kulturální studia a Mediální studia.

Více informací o projektu ZDE.