Aulu ovládl fenomén cestopisu

Asi čtyřicet odborníků ze sedmi zemí se dnes a ve středu věnuje v prostorách filozofické fakulty fenoménu cestopisu v literaturách střední Evropy. Dvoudenní mezinárodní interdisciplinární sympozium Umění a kultury střední Evropy představuje nejlepší badatele nejen v bohemistických, ale i v příbuzných oborech a ukazuje možnosti průniků.

Na výběrovou konferenci přijeli kromě českých i přednášející z Polska, Rakouska, Slovenska, Německa, Maďarska a Jižní Koreje. Ze stovky přihlášených organizátoři vybrali čtyřicet osobností, které svými příspěvky garantují kvalitu interdisciplinárního setkání.  

Spojovníkem je snaha poznávat cizí kultury

„Každoročně hledáme oblasti, které osloví co nejširší publikum a v nichž se literatury pojí s nějakým fenoménem,“ uvedl vedoucí katedry bohemistiky Tomáš Kubíček. Z letošních úvah vyplynulo, že spojovníkem v literaturách je také snaha poznávat jiné kultury.  

„Jedná se o specifikum střední Evropy, které se stále definuje. Z toho logicky vyplývá, že je cestopis určitý typ žánru, který společná i rozdílná témata jistě vytvářet bude,“ doplnil Kubíček. Osobně k tématu sice odborný vztah nemá, ale připouští, že cestuje rád. Poznávání kultur podle něj patří k jakýmsi základním ctnostem člověka.

Rozhodující je průnik

Cestopis obvykle vzniká s cílem přiblížit to, co je cizí, co je jiné, učinit ono cizí součástí společně sdílené kulturní zkušenosti. Přiblížit jiné ale znamená toto jiné interpretovat a interpretací podmanit, převyprávět a tím zbavit nesrozumitelnosti, která je vlastní podstatou jinakosti. Jaké funkce a jaké podoby však může mít cestopis v literaturách střední Evropy? Jak se stává součástí literatury a kultury? Jak se proměňuje, vyvíjí a dynamizují jeho funkce?

„Cestovatel přijede do určité země na chvíli a zajímají jej jen určité aspekty, například Ota Pavel, který odjel do ciziny s fotbalovým týmem Dukla Praha. Zajímaly jej především výsledky, sestava či ten, kdo dal gól. Ota Pavel je pak představitelem krátkodobého, účelového a zkreslujícího cestopisu,“ řekl Petr A. Bílek z Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V aule olomoucké filozofické fakulty se v přednášce Chtěl jsem se setkat s pravými hippies zabýval obrazem Ameriky v normalizační éře. „Hovoří se především o revoltující generaci, protestu. Je podstatné si uvědomit, že zcela stranou však zůstává celá kultura, kterou český cestovatel není schopen obsáhnout,“ uvedl Bílek.  

Interdisciplinární sympozium pořádá katedra bohemistiky, Ústav české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR.

Všechny příspěvky, které na setkání zazněly, budou publikovány v knižní monografii.