Affetto: velkolepé zakončení MusicOlomouc

Závěrečný koncert 6. mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc patřil ve středu moravským akademikům, o interpretaci jejich děl se postaral vokálně‑experimentální soubor Affetto ve složení Jan Mikušek, Marek Olbrzymek, Vladimír Richter a Aleš Procházka.

Úvodní Requiem Hommage à Jean Ockeghem brněnského skladatele Michala Košuta dalo divákům možnost, jak již z názvu skladby vyplývá, na chvíli vdechnout do praktik hudby 14. a 15. století. Melismata a melodicko-harmonická struktura byla rozbíjena polytonálními a bitonálními pásmy v dokonalé interpretační zkušenosti a mistrnosti souboru Affetto, kterému vévodil od první chvíle lyrický kontratenor Jana Mikuška.

V české premiéře zazněla na koncertě kompozice Mamay (Moje matka) francouzsko-bolivijského skladatele Remberta Herbase Gonzalese. Herbas zhudebnil řeč indiánského kmene Kečuů, kterou při provedení v Olomouci doprovodil varhaník a skladatel Martin Jakubíček. Krátký inspirativní vdech exotiky, kdy je hudba mistrně využita jako univerzální jazyk, uzavřel osobní vzpomínkou na Herbase právě Jakubíček, jehož skladby Angelus, Ave Maris Stella a Ad Dominum cum tribularer clamavi uzavřely první část koncertu. Jakubíčkovy skladby, které sám doprovodil, se nesly v poklidném duchu s převažujícím polyfonním vedením hlasů za občasného narušení základních harmonických vztahů. Nechyběla ani dramatičnost s gradujícím varhanním doprovodem.

Zpěvy z Kopanic olomouckého rodáka Jana Vičara nabídly ochutnávku folklóru uzavřené oblasti na moravsko‑slovenském pomezí. Tři různorodé části rozproudily krev v žilách do té doby koncentrovaného publika, které se začalo hudbou vyloženě bavit bohatostí a nápaditostí lidové hudby ve Vičarově podání a v interpretaci Affetta.

Závěr koncertu patřil brněnským skladatelům Štědroňům. Z díla mladšího Miloše Orsona Stědroně zazněla skladba Pasemajá. Její název tvoří slogan zdánlivě nespojitelných literátů P. P. Pasoliniho, E. Jandla a K. H. Máchy. Štědroň využil mistrně hudební univerzálnosti ve spojení nespojitelného v krásném výsledku tří jazykových ostrovů – furlanštiny, češtiny a angličtiny.

Závěrečné Glosy ze Švejka Miloše Štědroně, které zpracovávají vtipné citáty z Haškovy knihy, byly dokonalou ukázkou neomezených možností, které hudba dává. Snad i hluchý by rozuměl, že „žízeň je následkem včerejší žízně, z toho se jeden jen tak nevylíže“. Po zásluze byla kompozice odměněna dlouho trvajícím potleskem a nadšenými výkřiky pobaveného a spokojeného publika.

Závěrečný koncert MusicOlomouc, o který se postaral vokální soubor Affetto se svými téměř neomezenými interpretačními schopnostmi, byl svým spádem a dramaturgickým sestavením jednoduše strhující.

Autor je muzikolog.