Ústav imunologie položil základy k nové konferenci o lymeské borrelióze

Zhruba 120 lékařů a odborníků dorazilo dnes do Olomouce na první konferenci věnovanou lymeské borrelióze. Její předseda a zároveň přednosta Ústavu imunologie Milan Raška doufá, že bude v dalších letech pokračovat.

Konference měla čtyři části. Zaměřila se na epidemiologii a biologii tohoto patogena, na diagnostiku a s ní spojené problémy, věnovala se klinice a možnostem terapie a v případě možnosti imunologické prevence i vývoji vakcíny.

Pochopit mechanismy

„Důležité bylo pokrýt základní oblasti pro pochopení mechanismů infekce lymeské boreliózy – onemocnění způsobené infekcí Borrelia burgdorferi jako poměrně rozsáhlého a variabilního patogena na klinické i experimentální úrovni,“ uvedl Raška.

Za podstatnou považoval předseda klinickou část, která se zabývala variabilitou Borelií, a sekci zaměřenou na laboratorní diagnostiku. „Abychom u některých symptomů, které pacienti mají, byli schopni rozlišit, zda jsou zapříčiněny infekcí nebo dříve proběhlou nemocí,“ vysvětlil Raška.

Olomoučtí vědci se problémem lymské boreliózy zabývají od poloviny 90. let. „Je to nesmírně zajímavý mikrob ze strany mikrobiologické, imunologické, genetické a jeho studium je zcela nedořešené, takže je to stále otevřená otázka,“ řekl Evžen Weigl, jeden z předních odborníků.

Borelióza není smrtelné onemocnění, ale může způsobit invaliditu a je podle Weigla obrovským socioekonomickým problémem pro Evropu, Asii a velkou částkou Spojených států. Dodal, že rozšíření klíšťat, která infekci přenášejí, souvisí se změnou klimatu a mírnými zimami.

Vakcína? Možná za deset let

Konference se věnovala i možnostem imunologické prevence, tedy vývoji vakcíny v humánní i veterinární medicíně.

„Zkoušíme to s veterinární vakcínou, ale pravidla jsou tvrdá, případný certifikát je schvalován mezinárodně. Každopádně vývoj veterinární vakcíny je dobrým startem pro možnost ověřit si, jak by to vypadalo v případě vývoje vakcíny pro člověka,“ objasnil Weigl. Tvrdí, že v případě veterinární vakcíny půjdou do popředí ekonomická kritéria a tak na prvním místě zájmu budou domácí mazlíčci.

Dominantou je však vytvoření humánní vakcíny. „Je otázkou, jak budou probíhat preklinické a klinické zkoušky, do kterých nezasahujeme,“ uvedl Raška. Vývoj vakcín testuje česká společnost Bioveta. „Nyní se jedná o biotechnologické přístupy jak antigeny, které jsou základem vakcíny, připravit v dostatečně velkém množství, vysoké čistotě a za standardních podmínek. To je naprosto klíčové pro vakcínu i její komercionalizaci,“ zdůraznil Raška. Podle něj je časový odhad vývoje až k preparátu v horizontu deseti let.

Program konference by měl být i v budoucnu přínosný pro klinické pracovníky i pro teoretiky, aby pochopili klinické konsekvence. Další ročníky budou klást důraz na zvýšení počtu přednášejících, aby účastníci viděli boreliovou infekci v plné šíři problému.