Předseda senátu Fulbrightovým stipendistou, v Americe bude modelovat dávkování antibiotik

Předsedu akademického senátu lékařské fakulty Jana Strojila čeká osmiměsíční přestávka. Od září bude díky Fulbright-Masarykovu stipendiu pobývat v Los Angeles. Zabývat se bude populační farmakokinetikou antibiotik u kriticky nemocných pacientů. V čele senátu jej zastoupí Vladislav Raclavský.

„Když jsem to stipendium získal, hned mě napadlo, že složím mandát a uleví se mi,“ přiznal Strojil. Jenže jednání na posledním senátu ukázalo, že senátoři chtějí Strojila za předsedu i po jeho návratu. Osm měsíců jej bude v řízení schůzí zastupovat Vladislav Raclavský. „Překvapilo mě to, ale zároveň i potěšilo. Práce v senátu mě baví, protože akademický senát považuji za smysluplný, i když je to časově velká zátěž,“ podotkl Strojil.

Interpretace dat ze Sunset Boulevardu

Na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC) v laboratoři nemocnice na Sunset Boulevardu se bude čerstvý doktor učit modelování farmakokinetiky antibiotik u těžce nemocných pacientů. „Máme naměřená data u asi dvacítky pacientů, ale u nás se to vyhodnocení zatím dělá relativně triviálně. Pracoviště, kam jedu, je jedno z nejlepších na světě. Bude to hodně matematiky, čistě teoretická práce, nic chemického nebo laboratorního,“ naznačil Strojil.

Z nasbíraných dat od českých a holandských pacientů bude hledat způsob, jak je lépe interpretovat. „Jak se z nich dozvědět více, vytěžit maximum, to bych se chtěl naučit,“ řekl Strojil. Podle svých slov jede do míst špičkových matematiků. „Oni to dělají na úplně jiné úrovni. Hned vedle je California Institute of Technology a Jet Propulsion Laboratory, kteří dělají do navádění raket pro NASA, někteří z nich pracují na softwaru, se kterým budu pracovat. Je to nejlepší matematika na světě,“ těší se Strojil, který se za velkého vědce nepovažuje.

„Trefa“ zachraňující život

Farmakokinetické predikce se snaží optimalizovat dávkování antibiotik u pacientů v závažném stavu, po operaci nebo na jednotce intenzivní péče. „Septičtí pacienti mají změněnu kinetiku, někdy potřebují až trojnásobnou dávku. My často doporučujeme větší dávkování, než je schváleno, jdeme tak mimo schválený předpis, ale máme to podloženo modelováním, neděláme to naslepo. Stav kritických pacientů se mění každý den a tomu je potřeba přizpůsobit dávkování. Ti pacienti jsou jiní, nemůžou mít stejné dávkování jako u angíny. Trefit správnou dávku v prvních třech dnech je nejdůležitější,“ popsal Strojil.

Nyní s kolegy zkoumá imipenem, antibiotikum, pro které model dávkování dosud neexistuje. Zabývá se jedním konkrétním antibiotikem pro jeden konkrétní typ pacienta s jedním typem infekce. „Údaje z pneumonie se nedají extrapolovat třeba na pacienty s močovou infekcí. Každá infekce a každý pacient jsou jiní,“ vysvětlil.

Kamínek do mozaiky

Strojil tvrdí, že je to sice malý kamínek do obrovské mozaiky – jedno antibiotikum a jeden typ infekce, ale chce se naučit hlavně metodu. „Abychom mohli dělat další populace, abychom se mohli zabývat například sepsí u pacientů s leukémií. Modelem se nezlepší samotná účinnost antibiotika, na tom pracují jiní, ale zajistíme, že pacient není předávkován nebo poddávkován. Individualizace léčby v těchto případech zachraňuje pacientům život, nebo pojišťovnám peníze,“ dodal.

Klinickou farmakologií se v Česku zabývá jen několik desítek lidí. „A podobný výzkum jako my – to by se dalo spočítat na prstech,“ naznačil Strojil. Olomoucké pracoviště je největší v republice, nyní má čtyři zaměstnance lékaře specializující se v oboru. Do budoucna chce zvýšit kvalitu svých publikací a využít klinické modelování i v péči o pacienty olomoucké fakultní nemocnice.