Pomahač: Transplantace obličeje vrací pacienty do plnohodnotného života

Zhruba posledních sedm let své práce na Brigham and Women's Hospital v Bostonu přiblížil dnes ve zcela zaplněné aule právnické fakulty světoznámý plastický chirurg profesor Bohdan Pomahač. Přednášku nazvanou Rekonstrukce obličeje transplantací proslovil v rámci cyklu vědeckopopulárních přednášek významných absolventů.

„Snažil jsem se publiku přiblížit práci na rekonstrukci obličejů pomocí transplantací do míry, která v podstatě nebyla dříve vůbec možná. Je to vlastně taková revoluční chirurgická technika. Doufám, že bude mít v budoucnu spoustu implikací na jiné obory medicíny,“ uvedl Pomahač.  

Transplantace obličeje vrací pacienty do života

Plastičtí chirurgové mají náročný úkol rekonstruovat obličeje, které byly navždy zničené. Osud pacientů přitom mnohdy změní zlomek sekundy. Transplantace přichází na řadu tehdy, když lidem nedokáží pomoci klasické metody rekonstrukční chirurgie. „Transplantací poskytujeme pacientům něco, co nezachraňuje život, ale život jim vrací. Jejich návrat do života je tak plnohodnotný, jak jen může být. Možná budou největším přínosem naší práce poznatky o imunologických reakcích mezi dárcem a příjemcem,“ řekl Pomahač na přednášce.

Profesor Pomahač absolvoval obor Všeobecné lékařství na olomoucké univerzitě v roce 1996. Poté nastoupil do bostonské nemocnice, kde působil nejprve v laboratoři zabývající se genovým transferem do kožních buněk a později přešel na chirurgickou kliniku. Od roku 2004 zaměřil svůj výzkumný zájem na problematiku obličejové transplantace. V roce 2007 se stal vedoucím popáleninového a traumatologického centra a vedoucím týmu se specializací na transplantace obličeje. Celkem jich provedl se svým týmem pět.

„První transplantace obličeje byla před více než čtyřmi lety a pacientovi se daří naprosto úžasně. Jsme moc rádi, že v této fázi nemá prakticky žádné komplikace z hlediska léčby, která je celoživotní. Zároveň se mu neustále zlepšuje funkce obličeje, takže tento proces se nezastavil, ale pokračuje i léta po transplantaci. To je pro nás motor pro to, abychom zkusili posunout hranice dál. Ať už z hlediska indikací pacientů, tak i rozšířením na transplantace horních nebo dolních končetin, “ naznačil Pomahač. Kromě muže, který spadl na vedení vysokého napětí v metru a upálil si střední část obličeje, pomohl Pomahač a jeho tým také ženě, jíž obličej znetvořil šimpanz, či pacientce, kterou bývalý manžel polil louhem. „I ostatním čtyřem pacientům se vede dobře, vídáme je tak jednou za půl roku či za rok. Častější péči si jejich stav nevyžaduje,“ dodal profesor.

Transplantované nohy musí být lepší než protézy

Dalším centrem zájmu Pomahače je transplantace dolních končetin. „Máme už připravený a schválený celý vědecký protokol a hledáme formy financování a vhodného pacienta. Myslím si, že zhruba během šesti měsíců bychom to mohli provést. Cílem je dosáhnout funkčnosti končetin, aby se noha hýbala v kolenním kloubu a kotníku. Protézy mnohdy fungují dobře, transplantace musí proto být lepší řešení,“ prohlásil Pomahač. Existují i úvahy, že mezi prvními pacienty by mohli být i lidé, kteří přišli o nohy při teroristickém útoku během bostonského maratonu. Transplantace dolních končetin byla zatím provedena ve Španělsku a v Kanadě.

Za přednášku si dnes Pomahač vysloužil dlouhotrvající potlesk publika. Od rektora Miroslava Mašláně navíc obdržel stříbrnou medaili, která byla vydána u příležitosti 440. výročí založení olomouckého vysokého učení.