Nový přednosta restartoval Ústav patologické fyziologie

Ústav patologické fyziologie v posledních letech ve vědecko-výzkumné činnosti skomíral. Plnil svou pedagogickou práci, ale kvůli absenci vědeckého výzkumu nebyl příliš vidět. Změnu měl zařídit nový přednosta Martin Petřek, který do čela ústavu nastoupil loni v dubnu. A daří se mu to.

„Ústav začíná vykazovat nejen pedagogickou, ale i vědecko-výzkumnou činnost. Za loňský rok má na kontě čtyři odborné publikace v časopisech s impakt faktorem a po letech na něm i pět posluchačů vykonává studentskou vědeckou odbornou činnost. Zcela na něm chyběla témata doktorského studijního programu, nyní jich je vypsáno sedm. Ústav neměl postgraduální studenty, teď jsou tři,“ vypočítal děkan lékařské fakulty Milan Kolář a netajil svou spokojenost.

Jiná zkušenost

Patologická fyziologie přemosťuje teoretické a klinické obory. Objasňuje mechanismy vzniku a rozvoje nemocí včetně jejich komplikací a popisuje také principy léčebných zásahů. 

Petřek soudí, že učitelé patofyziologie, kromě toho že jsou dobří teoretici, musí mít i jinou medicínskou zkušenost – ať už výzkumnou nebo klinickou. „Podle mého vnímání definovat typického patologického fyziologa je obtížné. V tomto oboru neexistuje žádná formální atestace či jiná lékařská specializace a věnují se mu lidé s různou profesní historií. Co jim je ale společné, že mají široké znalosti celého spektra nemocí a jejich komplikací. Tento obor je náročný a v dnešní době, která preferuje efektní výstupy akutních oborů klinické medicíny i v jistém smyslu nedoceněný,“ vysvětlil Petřek, sám imunolog.

Na ústav se Petřek vrátil loni v dubnu po třiceti letech. „Tehdy jsem tady udělal zkoušku, od té doby jsem tu nebyl,“ podotkl. Svou novou pracovní misi zahájil tím, že začal olomoucký ústav srovnávat s okolím. „Jinde v Česku i na Slovensku mají nepoměrně modernější vybavení. Za dobu, kdy jsem tady studoval, se toho moc nezměnilo,“ konstatoval nový přednosta. Zajímal se také o koncepci oboru. „V Brně se ústav opírá o spolupráci s klinikami, na Slovensku jsou aktivní ve výzkumu. To bych tady postupně také rád viděl,“ řekl Petřek.

Specializace přijde na řadu později

V 70. letech, tedy v době své největší slávy, se Ústav patologické fyziologie věnoval studiu vyšší nervové činnosti ve spolupráci s neurologickou klinikou. „Teď v posledních letech však ústav na vědu rezignoval, čemuž jsem nerozuměl,“ přiznal Petřek.

Ústav v Brně se zaměřuje na kardiovaskulární nemoci a genetiku, v Martině se zase zabývají patofyziologií dýchání. Podle Petřka bude časem nutná specializace i v Olomouci. „Zatím vycházíme z toho, co jsme dlouhodobě řešili v laboratoři imunogenomiky, která se stala integrální součástí ústavu. Budoucí vývoj záleží také na tom, jaké kolegy se nám podaří draftovat, řečeno sportovní terminologií,“ poznamenal přednosta.

Již nyní se ale ústav pouští do experimentálních modelů hypertenze, věnuje se více zánětům jako jednomu z klíčových patofyziologických mechanismů, a to nejen u plicních či kardiovaskulárních nemocí, ale také u onemocnění nervového či endokrinního systému. To vše v aktivní spolupráci s fakultní nemocnicí, univerzitou i se zahraničím. Petřek chce do budoucna rovněž rozšířit spolupráci s jinými fakultami na univerzitě, zejména s přírodovědeckou.

Změna výuky

Za druhý úkol považuje Petřek modernizaci a personální posílení výuky. „Fungují výukové portály, kde jsou přednášky, učební texty nebo kazuistiky, ty budeme průběžně aktualizovat, neboť obor se dynamicky vyvíjí. Ale ostatní podobné ústavy používají ve výuce mnohem častěji experimenty,“ zdůraznil přednosta, který vidí příležitost ve fakultním Centru telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností (Centesimo).

Chce také studenty více zapojit do výuky, aby nešlo jen pasivní předávání vědomostí, a za podstatné považuje přednosta zlepšení personální situace s výukou v angličtině pro obory General Medicine a Dentistry. Zároveň přiznal, že si váží aktivity svých kolegyň a kolegů, kteří na ústavu připravili rozvojový projekt Modernizace a zkvalitnění výuky na Ústavu patologické fyziologie a těší se i na nové asistenty z řad klinických pracovníků, kteří přispějí ke zpestření výuky dle své specializace.

Časový harmonogram

Martin Petřek připustil, že by raději nastupoval do čela fungujícího ústavu. „I tam se dá vždy něco změnit a vylepšit a neplýtvá se energií na krizové řízení. Ale nevzdávám se, chci, aby se náš ústav posunul dále,“ prohlásil.

I když zabouchnutím dveří v ústavu jeho práce nekončí, o práci se mu večer nezdá. „Mám výhodu, že mám doma dobré zázemí. Žena je povahou optimistka, učí mě, že problémy se překonávají,“ usmál se Petřek.

Ve volném čase se věnuje dvěma dcerám, relaxuje na zahrádce nebo vyrazí na lyže.