Nové možnosti biomedicínského výzkumu na lékařské fakultě otevírá projekt Olgen

Rozvoj biomedicíny a přístupů umožňujících připravit léčbu „na míru“ si klade za cíl projekt Olgen, který dnes slavnostně odstartoval na lékařské fakultě. Zaměří se na roli imunitního systému a imunogenetiky u nemocí pohybového aparátu, plicních chorob či hematologických zhoubných nádorů.

Olgen je výsledkem ojedinělé spolupráce dvou univerzit a komerčního partnera. Lékařská fakulta v projektu spojila síly s Fakultou elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a společností Institute of Applied Biotechnologies (IAB). Partneři k tomu mohou využívat vybavení a přístroje za zhruba 90 milionů korun.

„Ačkoliv se již dlouho ví, že imunitní systém hraje klíčovou roli ve zdraví i nemoci, teprve současné moderní technologie umožňují vyšetřovat rozdíly v imunitě mezi jedinci, které jsou zodpovědné za komplikace, různou léčebnou odpověď a odlišnou prognózu. Právě hledání těchto individuálních rozdílů – na imunogenetické i buněčné úrovni – bude hlavní náplní projektu Olgen, který vzniká při ústavu imunologie,“ uvedla vedoucí projektu Eva Kriegová.

Cílem vědců bude příprava analýz a standardních operačních postupů, které povedou ke sjednocení diagnostických, terapeutických a prognostických přístupů, včetně výroby diagnostik umožňujících rozvoj personalizované medicíny.

Průkopnická spolupráce akademiků a soukromé firmy

„Jsem bytostně přesvědčen, že synergie plynoucí z interdisciplinární meziinstitucionální spolupráce je natolik velkým benefitem, že bychom před těmito výzvami neměli váhat. A ještě více jsem přesvědčen o tom, že je to jediná cesta vpřed, kam by se měla ubírat věda a výzkum,“ prohlásil dnes na slavnostním otevření rektor Jaroslav Miller.

Projekt se připravoval téměř rok za plné podpory vedení lékařské fakulty. „Spolupráce mezi privátním sektorem a akademickou sférou se nerodí snadno. Věříme ale, že projekt bude dokladem toho, že tato vzájemně prospěšná spolupráce může fungovat,“ řekl děkan lékařské fakulty Milan Kolář.

Pro IAB má partnerství s akademiky strategický význam. „Po otevření laboratoří v Olomouci v roce 2014 je to další významný krok na cestě k tomu, abychom se stali významným centrem aplikovaného výzkumu a vývoje v oblasti molekulárních a buněčných technologií. Spolupráce v tomto projektu nám otevírá zcela nové a unikátní příležitosti pro rozšíření našich technologických nástrojů pro zcela nové aplikace,“ objasnil Josef Fišer z IAB.

Významnou roli budou hrát informatici

Klinické uplatnění personalizované medicíny vyžaduje současný rozvoj moderních analytických a informatických přístupů. Navázání spolupráce mezi imunology a klinickými lékaři s informatiky z VŠB-TUO bylo přirozeným krokem.

„Na straně lékařské fakulty máme k dispozici špičkové klinické a laboratorní odborníky, ale i nejmodernější přístrojové vybavení umožňující genetické a buněčné analýzy. Na druhé straně využíváme znalostí informatiků a zázemí národního superpočítačového centra IT4Innovations v Ostravě,“ objasnil proděkan pro vědu a výzkum lékařské fakulty Tomáš Papajík.

Bioinformatiků je nedostatek, pomoci má nový obor

S rozvojem personalizované medicíny a nových velkokapacitních technik v biomedicíně rostou požadavky na specialisty, kteří umí získaná „velká“ data zpracovat a vyhodnotit. Takových odborníků je nedostatek.

„Proto společně připravujeme k akreditaci nový doktorandský studijní obor. Pouze tým odborníků z oblasti biomedicíny, biologie a informatiky z obou univerzit a propojení jejich infrastruktur zaručí přípravu kvalitních bioinformatiků, kteří budou schopni řešit reálná biomedicínská zadání,“ vysvětlil děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Václav Snášel.

Přínos multidisciplinární spolupráce pro pacienty

V současné době se do projektu zapojilo více než třicet odborníků – biologů, lékařů a informatiků. Projekt je otevřený pro další zájemce o spolupráci a bude přínosný i pro pacienty Fakultní nemocnice Olomouc.

„Očekáváme, že moderní imunogenetické analýzy umožní odhalit pacienty s různou mírou pravděpodobnosti vzniku či progrese osteoartrózy, případně s odlišnou odpovědí na konkrétní použitou léčebnou metodu, včetně kloubních náhrad,“ konstatoval přednosta Ortopedické kliniky Jiří Gallo. To, o čem medicína dosud snila, se podle něj posunuje směrem k reálné skutečnosti. Zavedení do léčebné praxe odhadl Gallo na roky až desítky let.