Někdejší medici už potřetí zavzpomínali na olomoucká studentská léta

„Ahóóój!“ „Přijela i Kamča?“ „A kdo jsi ty?“ Srdečná objetí, vřelé stisky rukou i rozpomínání na jména někdejších spolužáků dotvářely atmosféru sobotního setkání absolventů lékařské fakulty, kteří přijali pozvání na třetí ročník Radicés neboli Kořeny. Návštěvu své alma mater si nenechalo ujít více než 150 bývalých mediků.

Z podhůří Jeseníků přijel do Olomouce už podruhé Vladimír Svozil, který působí v dětské léčebně se speleoterapií ve Zlatých Horách. „Na studia vzpomínám rád, nic hezčího nebylo,“ potvrdil lékař, kterého na fakultě zastihly i události spojené s upálením Jana Palacha. „Tehdy tady stála studentská stráž a nesmělo se chodit do školy,“ zavzpomínal Vladimír Svozil. „Vzpomínám si, že jsme byli tehdy ve druhém ročníku a ve Velké posluchárně jsme se sešli a připravovali se ke stávce. Tehdejší přednosta chirurgické kliniky Vladimír Rapant nás velmi povzbuzoval, později jsem u něj dělala státnice,“ doplnila Hana Pohanková – Řehulková z prostějovské nemocnice, která na setkání dorazila poprvé. „Těším se, že mne vzpomínky nabudí do dalšího aktivního života, že se setkáme a že si snad vzpomenu, kdo je kdo,“ uvedla s úsměvem.

Ve Velké posluchárně Teoretických ústavů přivítali účastníky proděkanka Eliška Sovová a děkan Milan Kolář, který využil příležitosti ke krátkému shrnutí aktuálního vývoje lékařské fakulty a připomněl její motto „Mente et corde“ – Rozumem a srdcem. „Jsem si jist, že vyjadřuje nejen podstatu všeobecného a zubního lékařství, ale současně i klíč ke zvládnutí našeho náročného profesního života,“ uvedl děkan. Jako absolvent z roku 1988 potvrdil, že studentská léta znamenala i pro něj jedno z nejkrásnějších období života. „Přeji nám, abychom si dnešní den užili. Vymažme prosím pro tuto chvíli čas, který uběhl od naší promoce. Vraťme se do doby, kdy jsme v těchto prostorách studovali, prožívali pocity štěstí i zklamání, a kdy jsme nakonec ve svých rukou svírali dekret, kterým jsme byli prohlášeni za lékaře a mohli začít vykonávat naše povolání. Osobně jsem přesvědčen, že správnější termín je ´poslání´,“ zdůraznil děkan a připomněl část slavnostního promočního slibu. „ Zachováte v paměti Univerzitu Palackého a její lékařskou fakultu a budete se snažit o to, dělat jí jen čest. Jsem přesvědčen, že se o to po celý profesní život všichni snažíme a já vám za to velmi děkuji,“ dodal děkan.

Za myšlenku Radicés poděkoval vedení fakulty zástupce absolventského ročníku z roku 1986 Karel Ćwiertka, v jehož režii letošní setkání probíhalo. „Všichni si stěžujeme na to, jak život čím dál rychleji utíká a my nemáme čas se zastavit, zavzpomínat na ty nejkrásnější doby našeho života, ohlédnout se zpátky a podívat se, co nám dala fakulta a co jsme z toho v životě uplatnili,“ uvedl dnešní zástupce přednosty Onkologické kliniky.

Setkání pokračovalo sérií přednášek, prohlídkou starých i nových prostor Teoretických ústavů, společným fotografováním a zábavnými soutěžemi. Účastníci z nejvzdálenějších končin republiky nebo zástupci nejpočetnější rodinné příslušnosti k lékařskému stavu si mohli odnést fakultní víno, plášť a další věcné ceny. Všichni také získali informace o připravovaném absolventském setkání k 70. výročí obnovení Univerzity Palackého v září tohoto roku. 

„Byla to velmi podařená akce. Přednášek se zúčastnilo kolem 150 osob, ne všichni se přitom zaregistrovali. A bývalí studenti z promočního ročníku 1986, který se postaral o program, se sešli poprvé po třiceti letech. Byli nadšeni i překvapeni, jak se za tu dobu Teoretické ústavy i fakulta změnily,“ potvrdila za spolupořadatele z děkanátu fakulty Magda Sedláčková.