Negativní výsledky studií? Důležité, ale prý nezajímavé

O tom, co lékaři nevědí o lécích, kterými léčí pacienty, promluvil ve včerejším MediCafé Jan Strojil z Ústavu farmakologie lékařské fakulty. Přednáška v Café Amadeus se pro velký zájem konala rovnou dvakrát.

„Představte si dvacet vědeckých týmů, které se zabývají stejným problémem. Jednomu pokus vyjde pozitivně, u ostatních se objeví různé nežádoucí účinky. Neúspěšné týmy se rozhodnou výsledky nepublikovat, kdežto ten úspěšný ano. Nikdo z nich se de facto nedopustil prohřešku proti etice, ale v literatuře se objeví, že lék funguje, přestože to není pravda,“ nastínil Strojil publiku problematiku takzvané slepé skvrny medicíny založené na důkazu.

Lékařova volba diagnostických postupů podle nejlepších dostupných důkazů totiž v praxi naráží na skutečnost, že publikování se dočká zhruba polovina provedených studií léků, z nichž ještě řada obsahuje například metodické chyby. Druhá polovina, ta s negativními výsledky, většinou končí v šuplících anebo jsou publikovány až se zpožděním. 

Peníze nad veřejný zájem

Viníky lze podle Strojila hledat mezi vědci i v redakcích odborných časopisů. „Akademici často negativní výsledky nepublikují, protože by je údajně nikdo nečetl a necitoval, přitom časopisy je chtějí vydávat. Na druhou stranu jeden psychologický časopis odmítl zveřejnit reakci odborníků na výzkum, který tvrdil, že vysokoškoláci vidí do budoucnosti, s tím, že vydává pouze autorské originální práce, nikoliv reprodukce,“ uvedl farmakolog příklad.

Dalšími viníky pak jsou i farmaceutické firmy, jimž jde někdy především o zisk z prodeje léků a které si tudíž publikování pozitivních výsledků důsledně pohlídají. Pohoršující přitom je, že organizace jako třeba Evropská agentura pro léčiva, jejímž cílem má být ochrana veřejného zdraví, pod záminkou ochrany obchodního tajemství upřednostňuje komerční zájmy. 

Nutné informace

O změnu situace v informovanosti lékařů dlouhodobě usiluje nezisková organizace Cochrane Collaboration, jež zpracovává literaturu a pomocí metaanalýz vytváří kvalitní závěry, o které se mohou opřít lékaři při rozhodování o léčebných postupech. „Najít odpověď na otázku u Cochrane je výhra v loterii,“ ohodnotil biomedicínskou databázi Strojil a vyzval nejen mediky, kteří tvořili ve sklepení kavárny valnou většinu publika, ale i všechny vědce k zodpovědnému přístupu k práci – aby publikovali i negativní výsledky a nenechávali si je pro sebe. Zmínil také petici adresovanou Evropskému parlamentu, jejímž požadavkem je povinné zveřejňování všech klinických studií léků. 

K rozloučení si vypůjčil slova spisovatele a filozofa Voltaira: Lékaři předepisují léky, o kterých ví málo, na nemoci, o kterých ví méně, pacientům, o kterých neví vůbec nic. „Doufám, že se dožiju toho, abychom o lécích věděli mnohem více, než víme dnes,“ dodal.

Přednáška Jana Strojila proběhla v cyklu besed MediCafé, které v Olomouci pořádá zdejší pobočka mezinárodní organizace mediků IFMSA ve spolupráci s projektem Univerzita Palackého – centrum vědy pro všechny. 

(Petice za zveřejňování všech klinických testů ZDE.)