Doktorandka lékařské fakulty získala prestižní Cenu Sanofi za farmacii

Studentka doktorského studia z Ústavu farmakologie Kristýna Krasulová obsadila třetí místo v soutěži českých doktorandů o Cenu Sanofi za farmacii, kterou uděluje Francouzské velvyslanectví v České republice ve spolupráci se stejnojmennou farmaceutickou firmou. Její vědecká práce zaměřená na interakce léčiv získala uznání v konkurenci osmnácti soutěžících z českých vysokých škol a výzkumných ústavů. Slavnostní předání cen se uskutečnilo 22. června v sídle velvyslanectví v Buquoyském paláci v Praze.

„Práce Kristýny Krasulové zaujala aplikovatelností výsledků v medicínské praxi a také tím, že již ve třetím roce studia je autorkou nebo spoluautorkou dvou impaktovaných publikací. To nakonec rozhodlo mezi ní a dalšími dvěma kandidáty, kteří aspirovali na třetí místo v soutěži. Kvalita výsledků a vlastního vystoupení Kristýny Krasulové byly základem toho, že byla vybrána mezi šestici nejlepších, ve které se nakonec rozhodlo o celkovém umístění,“ uvedl proděkan lékařské fakulty a člen hodnotící komise Martin Modrianský.

V centru pozornosti: cytochromy P450

Úspěšná olomoucká laureátka se zabývá interakcemi léčiv a cytochromů P450 - jaterních enzymů, které léčiva metabolizují a usnadňují vyloučení z organismu. „Léčiva jsou často podávána v podobě racemátů, což jsou směsi dvou zcela identických látek, enantiomerů, které mají sice stejnou chemickou strukturu a chemické vlastnosti, ale jejich prostorové struktury jsou vzájemnými zrcadlovými obrazy. V důsledku toho se enantiomery mohou vázat na enzymy rovněž různě. Ten enantiomer, který se váže na enzym - cytochrom P450 - lépe, může být efektivněji vyloučen z organismu. Na druhé straně ovšem brání vazbě jiné látky, například druhého enantiomeru, nebo dalšího léčiva, podávaného současně,“ uvedla Kristýna Krasulová. Takové lékové interakce mohou vést k závažným projevům nežádoucích či dokonce toxických účinků. Proto je třeba interakce léčiv s cytochromy P450 studovat i na úrovni enantiomerů, tedy z hlediska jejich prostorové struktury.

„Zjišťovala jsem, jestli by vzhledem k přítomnosti těchto interakcí nebylo lepší využívat jen jednu enantiomerní složku léčiva, což by umožnilo, aby pacient dostával menší dávku léku a potenciálně by pak docházelo k menšímu počtu lékových interakcí,“ přiblížila mladá vědkyně.

Cytochromy P450 jsou obvykle považovány za enzymy s detoxikační funkcí, která umožňuje, aby se látky, které do organismu vstupují, daly z těla lépe odstranit a nehromadily se. „Jenže se ukázalo, že tato vždy stále stejná reakce někdy způsobí, že výsledný produkt je toxičtější než látka, která do organismu vstoupila. Jejich efekt tedy nemusí být jen pozitivní; podobně jako u lékových interakcí se může stát, že dojde až k fatálním důsledkům. Cytochromy P450 tak připomínají Dr. Jekylla a pana Hyda ze známé novely R.L. Stevensona,“ doplnil Pavel Anzenbacher z olomouckého ústavu, který je školitelem úspěšné doktorandky. 

Fascinace vědou

Oceněná práce s názvem Enantiospecific interactions between clinically used chiral drugs and cytochromes P450 je jedním z výstupů grantového projektu, na kterém tým Pavla Anzenbachera a doktorandka Kristýna Krasulová spolupracuje se skupinou Zdeňka Dvořáka z přírodovědecké fakulty. „Je to pětiletý projekt, který se zabývá různými směry výzkumu interakce enantiomerů s cytochromy P450. Spolupracuji na něm v průběhu celého svého doktorského studia,“ uvedla Kristýna Krasulová.

Do laboratoře Ústavu farmakologie nastoupila jako absolventka bioanalytiky na farmaceutické fakultě v Hradci Králové, a v Olomouci a samozřejmě i v oboru by ráda zůstala. Vědecká práce ji přitahuje. „Práce ve výzkumu mne baví, není to nic fádního. Musím si nejdříve danou problematiku nastudovat a navrhnout experimenty. Práce v laboratoři je zajímavá, stejně jako následná interpretace výsledků, která může představovat někdy pořádnou výzvu. A to znamená zase si leccos načíst, nastudovat, vymyslet … Teprve pak z toho něco vznikne, a ještě je to ku prospěchu nemocných,“ vysvětlila.

Pavel Anzenbacher si úspěchu své doktorandky vysoce považuje. „Jsem velice rád, že Kristýna uspěla, zvlášť v tak velké konkurenci. Je to uznání její práce a zároveň i potvrzení dobrého jména fakulty i univerzity. Ostatně za publikaci na téma interakcí léčiv obdržela letos i Cenu děkana,“ připomněl Pavel Anzenbacher.

Vědecké naděje z Olomouce

Soutěž o Cenu Sanofi za farmacii společně pořádají Francouzské velvyslanectví v České republice a společnost Sanofi. Jedná se o ocenění výzkumných prací českých studentů doktorských studií a mladých českých lékařů v oblasti farmacie. Vítězkou letošního ročníku se stala Eva Koziolová z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, druhé místo obsadil Tomáš Smutný z farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Ocenění laureátům předal nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 Jean-Marie Lehn za přítomnosti Jeho Excelence Jean-Pierra Asvazadouriana, velvyslance Francie v České republice. Výherci zároveň obdrželi finanční odměnu ve výši padesát, třicet a dvacet tisíc korun.

O vědecké ceny Velvyslanectví Francie v České republice letos s úspěchem usilovaly i mladé vědkyně z  Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů přírodovědecké fakulty. V soutěži o Cenu Jean-Marie Lehna obsadila druhé místo Kateřina Holá, třetí místo v soupeření o Cenu Josepha Fouriera a speciální cenu IT 4Innovations získala Markéta Paloncýová. (Více informací ZDE.)

Bližší informace o letošním ročníku soutěže ZDE.