Advent na lékařské fakultě: strom, punč a Mikuláš

Neuvěřitelnou atmosféru mělo středeční rozsvícení vánočního stromu v nových Teoretických ústavech. Jako Mikuláš se na něm objevil děkan lékařské fakulty Milan Kolář, proděkanka Eliška Sovová byla za anděla. Pověstnou trojici doplnil v roli nezbedného čerta primář Dalibor Pastucha. K tomu davy studentů a punč.

„Milí chlapci a děvčata,“ oslovil děkan všechny shromážděné. Jak vysvětlil, dovolil si to bez rozdílu věku a akademického postavení, protože je přece Mikuláš. A ten k adventu patří. Jak zdůraznil, lékařská fakulta by tímto počinem chtěla založit novou tradici. Něco podobného žádná jiná fakulta podle něj nemá.

Bezejmenné trio

Vánoční atmosféru nastolilo svými hlasy už bezejmenné dívčí trio. Napřed při „zkoušce“, poté naostro. „Zpíváme spolu úplně poprvé,“ přiznaly dvě medičky a jedna biochemička. Myslely tím veřejné vystoupení, před ním se dvakrát secvičily s kapelou studentů zubního lékařství. „My se naštěstí známe z Havířova, chodily jsme spolu na základku i na gympl,“ řekla Tereza Jendišáková i za kamarádku Marcelu Osovskou. Jako třetí s nimi zpívala Jana Chromíková, rodačka z Valašské Senice. „Máme trému,“ přiznaly dívky před vystoupením, které se nakonec povedlo.

„Byl to výborný nápad, skvělá příležitost jak se na chvíli příjemně odreagovat,“ prohlásila Lucia Papajová z druhého ročníku. „Aspoň všichni viděli, že i medičky dokážou být skvělé zpěvačky,“ dodala.

Latinskoamerické tance

Poté následovalo excelentní předtančení páru Veronika Kolářová a Martin Broušek. „To jsou také naši studenti,“ poznamenal pyšně děkan. A s andělem, čertem a studenty se vydal k hromadnému rozsvícení svíček před ústavy.

Rozsvícení stromečku se líbilo i Monice Hudečkové z prvního ročníku. „Akorát jsem si myslela, že na něm bude více barevných světel... Nejvíce se mi ale líbila ukázka latinskoamerických tanců. Punč jsem bohužel neochutnala, protože když jsem se dostala na řadu, tak už žádný nebyl,“ posteskla si.

Mikulášem každoročně, andělem po letech

Děkan Kolář je na roli Mikuláše zvyklý. „Dělám ho každoročně u nás na pracovišti,“ vysvětlil. Jak dodal, domů si ale Mikuláše vždycky najímali. „Syn by mě poznal, vždycky jsme si někoho pozvali.“

Proděkanka Sovová byla za anděla naposledy, když jí bylo deset. „Chodily jsme s kamarádkami po okolí tady v Olomouci a rozdávaly jsme dětem dárky. Jedna si přilepila vatu jako vousy na obličej kanagonem, a pak jí to nešlo dolů,“ vzpomínala.

Spokojená s vánočním večírkem byla i Jana Odnogová z druhého ročníku. „Myslím, že se to vydařilo. I účast byla hojná. Pan děkan ukázal svou zábavnou stránku. Organizátoři si zaslouží sto bodů,“ prohlásila Odnogová. A začala volná zábava.

Pro studenty medicíny je ale vánoční období především dobou zkoušek. Nejnáročnější je pro prváky. „Dvacet procent z nich se do druhého ročníku nedostane. Nejtěžší je pro ně anatomie a chemie,“ podotkl děkan. Na druhé straně, kdo se podle něj dostane do druhého ročníku, má téměř jistotu, že medicínu dokončí. A pět adventních večírků před sebou.