Univerzita udělila čestný doktorát Karlu Pacákovi. Do funkce děkana lékařské fakulty uvedla Milana Koláře

Do univerzitní historie se dnes zapsal špičkový světový endokrinolog, profesor Karel Pacák z amerického Národního institutu zdraví, který převzal čestný doktorát Univerzity Palackého. Slavnostním aktem inaugurace byl zároveň potvrzen ve funkci děkana lékařské fakulty profesor Milan Kolář. Akademické obřady se konaly olomouckém Arcibiskupském paláci za účasti vedení a členů akademické obce i partnerských univerzit.

Milan Kolář převzal děkanský řetěz už podruhé. O jeho zvolení pro druhé funkční období rozhodl fakultní akademický senát letos v dubnu. Funkce se ujal 1. června a fakultu povede do května 2019.

Jeden z nejvýznamnějších světových endokrinologů Karel Pacák obdržel čestný titul doctor honoris causa za mimořádný světový přínos k rozvoji diagnostiky a nových metod pro léčbu neuroendokrinních nádorů. Univerzita současně ocenila jeho dlouholetou spolupráci s  III. interní klinikou své lékařské fakulty.

Lékařská fakulta jako srdeční záležitost

Staronový děkan nepřestává vnímat lékařskou fakultu jako vědecké a výzkumné centrum celostátního významu a s mezinárodním přesahem ve svých rozhodujících aktivitách. Své vize pro další období představil jako komplex pedagogických, vědeckovýzkumných a léčebně preventivních činností.

„Cílem je připravit absolventy tak, aby se mohli věnovat jakékoli lékařské specializaci. Zároveň považuji za nezbytné, aby absolvent vnímal nemoc stejně významně jako osobnost a potřeby pacienta,“ zdůraznil Kolář. K prioritám bude podle něj patřit podpora nejen silných, ale i rozvíjejících se pracovišť. „Na silných je třeba budovat centra excelence a na těch, které je potřeba rozvíjet, vytvořit podmínky pro jejich vědecký rozvoj,“ uvedl děkan a dodal: „Současně bych byl rád, kdyby všichni studenti a učitelé i v budoucnu považovali fakultu za svou srdeční záležitost a byli na ni právem hrdi. Učiním vše, co je v mých silách, a věřím, že nezklamu vaši důvěru.“

Všichni budeme jednou pacienty

Držitel řady mezinárodních ocenění a český rodák Karel Pacák patří k absolutní světové špičce v oblasti diagnostiky a léčby vzácných neuroendokrinních nádorů. Od roku 1991 působí v Národním institutu zdraví v severoamerické Bethesdě, kde založil a vede prestižní Oddělení endokrinologie. V současnosti jde o největší specializované středisko na světě, kam se kvůli novým diagnostickým a léčebným postupům sjíždějí dětští a dospělí pacienti z celého světa včetně České republiky.

Udělení čestného doktorátu vnímá Karel Pacák především jako ocenění své dosavadní vědecké a výzkumné práce. „Jsem velmi upřímně potěšen, že mi byl udělen titul doctor honoris causa na vaší slavné starobylé univerzitě, druhé nejstarší v českých zemích. Nesmírně si této události vážím a vždy bude pro mne krásnou vzpomínkou v mém životě,“ uvedl Pacák. 

Připomněl zároveň svůj odchod z České republiky a zdůraznil hlavní motto své vědecké a klinické kariéry. „Pracoval jsem a pracuji stále hodně, ale nežene mě touha po slávě nebo bohatství, ale ta, kterou mám srdci: pomáhat v nouzi a v kritické situaci. Ta v lidském životě nastane tehdy, když se rozhodne čelit smrt,“ uvedl Pacák. Práce lékaře podle něj vyžaduje vedle co nejúčinnější léčby také ohleduplný přístup k pacientům. Při výuce vštěpuje svým studentům zásady, kterými se řídí i sám: „Snažím se jim vysvětlit, že každý z nás bude jednou pacientem a že je to jen otázka času. Jak víte, bohatství, chudobu a nemoci nemají lidé v domě, ale v duši, proto se snažím ke svým pacientům přistupovat s láskou a s úctou. My jako lékaři jsme často jejich poslední nadějí a záchranou.“

Čestný titul doctor honoris causa uděluje Univerzita Palackého od roku 1990, kdy jej jako svůj první čestný doktorát obdržel prezident Václav Havel. Od té doby jej převzalo 49 laureátů, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj poznání a šíření humanitních ideálů – například světově uznávaný „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal, plastický chirurg Bohdan Pomahač, sochař a malíř Ivan Theimer, výrazná osobnost české kultury Jiří Suchý, mezinárodně respektovaný znalec spirituality křesťanského východu Tomáš Špidlík nebo špičkoví vědci v chemii a molekulární biologii Antonín Holý a Jiří Bártek.

Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. (* 1964), lékař, mikrobiolog, děkan Lékařské fakulty UP. Lékařskou fakultu Univerzity Palackého absolvoval v roce 1988. I. a II. atestaci z lékařské mikrobiologie získal v letech 1991 a 1994. V roce 2007 byl jmenován profesorem pro obor Lékařská mikrobiologie. Od roku 2004 byl proděkanem, děkanem byl poprvé zvolen v roce 2011, podruhé letos v dubnu. Funkce se ujal 1. června a fakultu povede do května 2019.

Ve své vědecké činnosti se zaměřuje zejména na bakteriální rezistenci vůči léčbě antibiotiky. Ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Akademie věd České republiky se věnuje zkoumání antimikrobních vlastností nanočástic stříbra a testuje nové látky lipofosfonoxiny a jejich antimikrobní aktivitu. Výsledky aplikuje v praxi antibiotické terapie a diagnostice. Je prvním autorem nebo spoluautorem sedmi  monografií a 171 původních vědeckých publikací, z toho 73 v časopisech s impakt faktorem (h-index 16). Přednáší lékařskou mikrobiologii pro studenty oborů Všeobecné lékařství, Zubní lékařství a pro anglicky mluvící studenty v programu General Medicine.

Prof. MUDr. Karel Pacák, DrSc. (* 1958), internista, endokrinolog, onkolog. Promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v roce 1984, kde je profesorem stejně jako na Georgetown University. První praktické zkušenosti získával na III. interní klinice 1. lékařské fakulty UK.  Od roku 1990 pracuje v Národním institutu zdraví v Bethesdě (Maryland, USA), kde od roku 2005 vede Oddělení pro klinickou neuroendokrinologii. Zabývá se studiem endokrinních nádorů a specializuje se na problematiku feochromocytomu a paragangliomu. Výrazně přispěl k jejich diagnostice a zavedl nové biochemické, zobrazovací a léčebné metody. Jako první na světě uvedl do praxe plazmatické metanefriny, pozitronovou emisní tomografii za použití fluorodopaminu nebo radiofrekvenční ablaci v léčbě metastatického feochromocytomu.

Feochromocytom je vzácný nádor dřeně nadledvin. Jeho zákeřnost vyplývá z projevů, které simulují jiná onemocnění: pacienti si stěžují na výrazně zvýšený krevní tlak, poruchy vidění, palpitaci, bolesti hlavy, nervozitu nebo zvýšenou tepovou frekvenci. Právě chybná diagnóza znamená pro pacienty fatální důsledky. Nově zavedené přístupy zároveň umožňují identifikovat nádory ve velmi raném stádiu a rozeznat jejich genetické pozadí.  Vedle lokalizace primárního nádoru slouží také k včasné detekci metastáz.

Ve svém oboru je profesor Pacák nejcitovanějším autorem. Dosud publikoval více než 110 kapitol v lékařských monografiích, přes 400 prací v odborných časopisech a čtyři knihy (h- index 61). Přednáší na mezinárodních kongresech a prestižních amerických univerzitách. Založil tradici International Symposium on Pheochromocytoma a byl jeho prvním prezidentem. Je spoluzakladatel Pheochromocytoma Research Support Organization. Za vynikající výsledky výzkumu mu byla udělena řada ocenění národních a mezinárodních společností. Úzce spolupracuje III. interní klinikou olomoucké lékařské fakulty.