RECENZE: Labutí jezero bere dech

Po deseti letech se do Moravského divadla v Olomouci vrací Labutí jezero, pohádkový balet, jehož premiéra splnila veškerá očekávání a brala dech.

Jeden z nejnáročnějších a nejkrásnějších baletů z dílny Petra Iljiče Čajkovského jsme poprvé mohli vidět v pátek 2. listopadu. Režie se ujal Robert Balogh a dvojroli Odetty - princezny zakleté do labutě a černé labutě Odilie svěřil Yui Kyotani, nové posile pro olomoucký balet. V nesmírně náročné dvojroli alternují Karolina Zarach a Jelena Iliina. Po jejím boku v hlavní mužské roli tančil Ivo Jambor jako princ Siegfried, jehož střídají Dmitrij Savakov a Arkadiusz Orłowski.

Pověst olomouckého baletního souboru byla dosud výborná, avšak v mých očích stoupla ještě výš. Kyotani s Jamborem tančili s naprostou lehkostí a elegancí, z jejich pohybů bylo možno číst, co chtějí sdělit, i přesto, že jejich tváře byly němé. Nebyli to však jen zástupci hlavních rolí, kdo v premiérovém večeru zářil. Celý baletní soubor opět dokázal své kvality. Díky vedení bývalé tanečnice Národního divadla Hany Vláčilové, která se ujala choreografie, byly výkony všech tanečníků excelentní. 

Zvláště impozantní je společný tanec labutí – tanečníci byli geniálním způsobem rozestavěni tak, že kamkoliv se v danou chvíli naklonili nebo pohnuli, byly mezi nimi na milimetry přesné mezery.

Nádheru Labutího jezera podtrhovaly krásné kostýmy z dílny Romana Šolce, a také scéna, kterou dala Vláčilová na starost Martinovi Černému. Labutí jezero je jedno z nejlepších představení letošního roku, na jehož reprízu lze zajít ještě v pondělí 12. listopadu a také 7. prosince.