Před 120 lety se narodil vynikající oftalmolog a první děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého prof. Václav Vejdovský

Přednosta Oční kliniky Lékařské fakulty Univerzity Palackého prof. MUDr. Václav Vejdovský, DrSc., patřil k významným osobnostem, které se intenzivně zapojily do úsilí olomoucké veřejnosti o obnovení zdejší univerzity a o vznik její lékařské fakulty. Od jeho narození uplynulo letos 120 let.

Mladá léta

Václav Vejdovský se narodil 15. února 1896 v Praze v rodině bankovního ředitele Jana Vejdovského, jehož bratrem byl profesor zoologie na Univerzitě Karlově v Praze František Vejdovský (1849–1939). Manželé Jan a Františka Vejdovští přivedli na svět vedle Václava ještě tři syny, Františka, Antonína a Ladislava. Maturitu složil Václav Vejdovský na Státním gymnáziu v Praze-Vinohradech roku 1914. Po promoci na Karlově univerzitě v roce 1919 odešel pracovat jako nehonorovaný asistent na oční kliniky do Paříže a odtud byl povolán r. 1921 do Brna. Zde se stal 1. asistentem prof. Bohuslava Slavíka na nově vybudované oční klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Po získaných zkušenostech v Brně nastoupil Vejdovský v roce 1928 jako primář očního oddělení Zemských ústavů v Olomouci po MUDr. Eduardu Konrádu Zirmovi (v roce 1905 uskutečnil Zirm v Olomouci první úspěšnou transplantaci lidské rohovky na světě). V roce 1930 se V. Vejdovský se habilitoval na LF MU v Brně pro obor oční lékařství.

Během válečného období se V. Vejdovský angažoval v odbojové skupině Ing. Jana Sigmunda, majitele strojírenských a chemických podniků Sigma a Chema v Lutíně, popraveného v Brně roku 1942. Sám Vejdovský byl zatčen gestapem 6. listopadu 1940 a vězněn v Brně na Cejlu a v Kounicových kolejích.

Na Univerzitě Palackého

Když se v Olomouci v roce 1945 a 1946 zrodila idea vybudovat znovu zdejší univerzitu, stal se Václav Vejdovský jejím vehementním zastáncem. Vzápětí po schválení zákona o obnovení vysokého učení v Olomouci pod názvem Univerzita Palackého 21. února 1946 byl již 25. února zahájen zápis posluchačů na olomouckou lékařskou fakultu.

V lednu 1948 byl Vejdovský jmenován řádným profesorem očního lékařství a spolu s ním další profesoři medicíny – Vladislav Rapant, Jaroslav Mělka a Josef Blatný. Teprve po tomto jmenování bylo možné, aby Lékařská fakulta UP ustavila svůj vlastní profesorský sbor podle tehdy platných předpisů, který by pak zvolil ze svých řad děkana fakulty. První schůze tohoto sboru se uskutečnila 20. února 1948 a prvním děkanem Lékařské fakulty UP pro zbytek studijního roku 1947–1948 byl zvolen právě Václav Vejdovský. (Podruhé přijal Vejdovský funkci děkana LF UP v letech 1954–1958.) Prvním klinickým asistentem V. Vejdovského byl jmenován MUDr. Vít Dostál, později následovali MUDr. Antonín Dolének, MUDr. Antonín Heinz a MUDr. Marie Jakúbková. Dlouhých dvacet let pracoval jako sekundář ve Vejdovského blízkosti MUDr. Karel Kuběna, který si po své habilitaci založil vlastní oftalmologickou ordinaci ve Zlíně.

Všech svých schopností Vejdovský využil v roce 1954 k založení Školy pro slabozraké v Litovli. Tehdy to byla to jediná škola na Moravě, na níž mohly pomocí speciálních pomůcek a metod děti s oslabeným viděním dosáhnout plného základního školního vzdělání.

Životní bilance

Prof. Václav Vejdovský, DrSc., náležel mezi vynikající diagnostiky a operatéry. Jeho nástupce prof. Antonín Heinz, DrSc., k jeho 75. narozeninám připomněl, že Vejdovský uskutečnil 17 781 operací, z čehož bylo 5 760 operací šedého zákalu a 251 keratoplastik. V roce 1956 byla Vejdovskému udělena hodnost doktora lékařských věd a v roce 1957 se stal členem výboru Evropské oftalmologické společnosti. Posledním důležitým mezníkem, kdy se opět Vejdovský spolu s kardiologem prof. Pavlem Luklem, CSc., zapsal do historie nejen Univerzity Palackého, byl v červnu 1968 jeho podpis pod manifestem 2 000 slov. Oční oddělení v olomoucké nemocnici vedl Vejdovský téměř 42 let, aktivně pracoval v očním lékařství více než 50 let, a to až do roku 1970. Tehdejší ministr školství České socialistické republiky prof. Jaromír Hrbek, DrSc., podmiňoval přiznání osobního důchodu V. Vejdovskému jeho veřejným distancováním se od zmíněného manifestu, to však Vejdovský odmítl.

Prof. Vejdovský si nezaložil vlastní rodinu a celý svůj život zasvětil pomoci nemocným. Nemůžeme nevzpomenout, že jeho hlavní oporou v životě i v práci se staly milosrdné sestry III. řádu sv. Františka – Eligenda, Jenovéfa a Odilona.

Prof. MUDr. Václav Vejdovský, DrSc., zemřel v den svých jmenin 28. září 1977.

Mgr. Renáta Klvačová, ředitelka Archivu UP v Olomouci