Zasedání Světové zdravotnické organizace (WHO) v Kazachstánu – s českou účastí.

Globální aliance proti chronickým respiračním onemocněním (GARD) a její národní složka Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) byly konstituovány s cílem organizovat boj proti chronickým respiračním onemocněním.  Jde o struktury Světové zdravotnické organizace (WHO), které vytvářejí akční programy pro jednotlivé země všech světových regionů.

8. plenární zasedání GARD se konalo v kazachstánské Astaně, 3. - 4. července 2013. Hlavní město Kazachstánu vyrostlo ze stepi před 15 lety a patří k architektonickým perlám euroasijské oblasti. Zasedání probíhalo v komplexu KORNU  EXPO CENTRE, který bude jedním z center světové výstavy EXPO - 2017. Akce byla garantována ministerstvem zdravotnictví Kazachstánu a hostitelství personifikoval ředitel Národního výzkumného zdravotnického centra v Astaně prof. Abai Baigenzhin. Zasedání se účastnili vysocí představitelé WHO, jako Dr. Shanthi Mendis, ředitelka Oddělení pro chronická nepřenosná onemocnění, nebo zástupce generálního tajemníka WHO Oleg Chestnov a dále zástupci 37 mezinárodních a národních organizací – členů GARD. Tradiční náplní jednání byly specifické problémy chronických respiračních onemocnění v různých zemích a také globální situace v této oblasti. Česká republika byla zastoupena a aktivně se podílela na programu. Za Českou republiku se ČARO mohlo pochlubit kontinuální činností od r. 2007 spojenou s Národním programem boje proti chronickým respiračním onemocněním. ČARO v současné době sdružuje 22 subjektů, kterými jsou odborné lékařské společnosti, sesterská a pacientská sdružení. Hlavní spolupráce se opírá o činnost pneumologů a alergologů, velmi pomáhá Kancelář WHO v České republice.  K úspěšným aktivitám ČARO  patřily v posledních letech akce spojené s Rokem plic (2010) a Světovým dnem spirometrie (2012). Pokračuje vydávání edukačních brožur pro pacienty a organizace společných seminářů pro pneumology a alergology. 

Chronická respirační onemocnění patří mezi nejzávažnější zdravotní problémy světové populace. Umírá na ně 5 milionů lidí ročně, což představuje 7 % světové mortality. U nás umírá ročně 8 tisíc lidí a incidence těchto nemocí všeobecně stoupá. Spolu se skupinou kardiovaskulárních nemocí,  onkologických nemocí a diabetem patří mezi chronická nepřenosná onemocnění (non-communicable chronic diseases – NCD) související s rozvojem civilizace.  Jejich společenská zátěž je obrovská a tato problematika je trvale řešena nejen zdravotníky ale i politickými orgány na celém světě.  Celosvětově na NCD umírá ročně 36 milionů lidí. V evropském prostoru umírá 86 % populace a odhaduje se, že do r. 2030 na ně při současných trendech jen v Evropě zemře 52 milionů lidí. Přestože jde o nemoci velmi často preventabilní, 97 % nákladů se zatím investuje do jejich léčby a jen 3 % do prevence.  Problematika chronických nemocí je stále intenzivněji monitorována Evropským parlamentem a zásadní jednání o NCD na nejvyšší úrovni proběhlo na půdě Generálního shromáždění OSN v New Yorku 19. května 2011. Od té doby vlády všech zemí pravidelně reportují své aktivity cílené ke zvyšování povědomí o obrovské zdravotnické, ekonomické a sociální zátěži těchto nemocí, o jejich bližším poznání směřujícím ke snížení výskytu a mortality. Tyto aktivity souvisí nejen s rozvojem a inovací potřebných zdravotnických zařízení, ale i s podporou racionálních preventivních opatření.  Konkrétně se jedná o snižování obsahu kancerogenů v životním prostředí, boj s obesitou, o podporu tělesné aktivity, zdravou výživou mimo jiné se snížením obsahu soli a v případě plicních nemocí hlavně o kvalitu vzduchu a striktní opatření proti kouření

Hlavním bodem zasedání GARD v Astaně bylo vyhlášení nového Akčního plánu WHO pro nepřenosné chronické nemoci pro období 2013 - 2020, indikátory jeho plnění a konkrétní aktivity členských zemí GARD v oblasti respiračních nemocí. Výslednicí projektu by mělo být snížení mortality na chronická neinfekční onemocnění o 25 %. Po odborné stránce se akční plán týká především časné diagnostiky a léčby bronchiálního astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), ale také rinitid, respiračních spánkových poruch, intersticiálních plicních procesů a v našich podmínkách i karcinomu plic.  V diskusích byly konstatovány velké rozdíly mezi členskými zeměmi GARD v protikuřácké kampani, kde vyniká především Austrálie, Turecko a zvláště Finsko, s jehož organizací FILHA spolupracuje řada zemí, včetně států euroasijské oblasti. Zcela neuspokojivá situace je v zemích Afriky a některých zemích Asie, kde ale začínají být aktivní nově vznikající pacientské organizace, které GARD sdružuje a motivuje svou složkou GAAPP. V některých afrických zemích GARD organizuje kampaň Čistý vzduch, která spočívá v zavádění aktivních způsobů odvětrávání v prostorách, kde se topí palivy z různých typů biomasy. Zástupci evropských zemí referovali o zkušenostech se zákazem kouření především v uzavřených prostorách, jako jsou restaurace a bary s tím, že výstupy jsou vesměs zcela nekonfliktní, i když se změny někde zavádí pomalu (např. v Portugalsku). Naprosto zásadním aspektem boje proti chronickým respiračním onemocněním je edukace nemocných, sester i lékařů. Tuto agendu vede  Monica Fletcher, jejíž zcela mimořádná aktivita s celosvětovým dopadem byla nedávno oceněna anglickou královnou Řádem britského impéria za služby pro zdravotnickou péči. Kazachstán se zhostil organizace konference velmi dobře. Jde o 9. největší zemi na světě, která působí dojmem sebevědomého státu s krátkou historií a rychlým rozvojem, který souvisí s budováním infrastruktury včetně kvalitní medicíny. Země deklaruje svou náboženskou toleranci a postupně poznává demokracii. Je součástí Euroasijského prostoru, který sdružuje země kromě Kazachstánu Kirgistán, Tádžikistán, Turkmenistán a přilehlé části Ruska, nicméně velký vliv zde má Turecko. Země mají mnoho společných zdravotnických a ekonomických problémů a spojily se i v realizaci protikuřácké kampaně, která je zde mnohem důležitější než např. boj s obezitou a nedostatkem pohybové aktivity.

Kazaši na svém území nepoznali ani občanskou válku v období bolševické revoluce, ani II. světovou válku s německou invazí a nyní se cítí svobodní - osvobozeni  od bývalého SSSR. Možná také proto jsou optimističtí, vstřícní k zahraničním kolegům a věří ve svou dobrou budoucnost. Moderní medicínu budují nadšeně a cílevědomě. 

Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
Předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním