XVI. bioetická konference Moravsko-slezské křesťanské akademie Olomouc

Porucha nebo dokonce ztráta lokomočních funkcí je jedním z největších zdravotních handicapů, který může člověka postihnout. Mimo somatické obtíže má za následek ztrátu vlastního uplatnění a vyřazení ze společnosti. Jedná se proto nejen o velkou medicínskou, ale i sociální otázku a bioetický problém. V sobotu 3. října 2015 proběhla v Arcidiecézním muzeu v Olomouci na toto téma populárně orientovaná konference, akreditovaná Českou asociací sester, která si kladla za cíl seznámit nejen zdravotní sestry s uvedenými širšími souvislostmi problémů, jež řeší specializovaní lékaři a rehabilitační pracovníci. Na jejím uspořádání se kromě Moravsko-slezské křesťanské akademie Olomouc již tradičně podílely Etická komise LF UP a FN Olomouc, Arcibiskupství olomoucké a Muzeum umění Olomouc.

Funkci koordinátora a odborného garanta konference přijal prof. MUDr. Jiří Gallo, Ph.D., přednosta Ortopedické kliniky LF UP a FN Olomouc. V úvodu prof. Ladislav Tichý, Th.D. (Cyrilometodějská teologická fakulta UP) rozvinul motto konference z Janova evangelia a doložil, že v biblických textech pohyb znamená život a že pro uzdravení nemocných jsou víra a vůle klíčové. Prof. Gallo v hlavní přednášce nazvané Bolesti, omezení hybnosti a zhoršování svalových funkcí – nevyhnutelný osud nebo řešitelný problém? zdůraznil, že ortopedie se operací nevyčerpává. Dilema, jakou metodu léčby použít, musí lékař řešit nejen na základě respektování odbornosti, ale i bioetických principů. Jako příklad uvedl využití kmenových buněk v ortopedii. Přednáška prof. MUDr. Pavla Horáka, CSc. (III. interní klinika LF UP a FN Olomouc) Biologická léčba – perspektivní cesta k léčbě revmatologických onemocnění zaujala nejen vysokou odborností, ale také ekonomickým rozměrem problematiky. V celém procesu této léčby hrají kromě pacienta důležitou roli také další účastníci: plátci, zdravotní systém, státní úřady, výrobci, případně pacientské organizace. Ve druhém bloku doc. MUDr. Alois Krobot, Ph.D. (přednosta Rehabilitační kliniky LF UP a FN Olomouc) hovořil o kognitivní rehabilitaci ve vertikále, Zebris analýze chůze a o dalších pro mnohé posluchače neznámých projektech. PhDr. Mgr. Naděžda Špatenková, Ph.D. (Filozofická fakulta UP) vyzdvihla ze svého úhlu pohledu, že psycholog musí v rehabilitaci podporovat aktivní přístup nemocného v jeho vlastní cestě a že u každého nemocného by pomoc psychologa nebo alespoň konzultace měly být samozřejmostí. Fyzioterapeutka Mgr. Jana Tomsová (Rehabilitační klinika LFUP a FN Olomouc) nakonec doplnila teorii praktickými ukázkami.

Bez nadsázky lze říci, že jak zvoleným tématem, tak i odbornou úrovní patřila letošní bioetická konference k nejzdařilejším. Bylo by jen zapotřebí, aby se s přednáškami na toto aktuální téma seznámili také studenti medicíny a širší veřejnost. Napomoci tomu by aspoň zčásti mohlo publikování vybraných příspěvků v revue Dialog – Evropa XXI, kterou vydává Moravsko-slezská křesťanská akademie.    

Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., LF UP a FN Olomouc