Vlastivědné muzeum vlastní kus plátna z mumie Ramesse II.

Unikátním objevem nevyčíslitelné hodnoty se může pochlubit olomoucké Vlastivědné muzeum. Při evidenci archivní pozůstalosti dlouholetého muzejního pracovníka Václava Buriana objevili zaměstnanci muzea fragment textilie z mumie jednoho z nejvýznamnějších panovníků starověkého Egypta Ramesse II.

Tělo staroegyptského vládce bylo po jeho smrti mumifikováno a uloženo do královské hrobky, jež pro tento účel vznikla ve východní části Údolí králů. Podle egyptoložky a vědecké pracovnice z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jany Mynářové ale tělo na původním místě setrvalo jen asi do 10. století před naším letopočtem. „Nepříznivá bezpečnostní situace v Západních Thébách si vyžádala otevření mnoha královských hrobek a přenesení těl členů královské rodiny a vybrané části jejich pohřební výbavy na nové, bezpečnější místo, kterým se stala takzvaná Královská skrýš v Dér el-Bahrí,“ uvedla Mynářová.

O tom, jak se část obvazu dostala z mumie, vypovídá doprovodný dopis u textilie. Jeho autorem je zřejmě bratr známého rakouského cestovatele a fotografa Richarda Buchty, který v 19. století dokumentoval domorodé kmeny kolem horního toku Nilu. V roce 1886 byl zřejmě přítomen rozbalování mumie v Muzeu egyptských starožitností v káhirské čtvrti Bulak. V přiloženém textu stoji: „Z mumie krále Ramsese II. (rukopis mého bratra Richarda Buchty). Poznámkový deník mého bratra hovoří o otevření mumie Ramesse II., jehož se účastnil. Prvního června 1886 se mumie rozbalila ze přítomnosti chedíva (...).” Ramses je starší způsob přepisu jména faraona, který vládl Egyptu ve 13. století před naším letopočtem.

Jak se část obvazu z majetku vídeňského malíře a fotografa dostala do olomouckého muzea, není známo. Část Buchtovy pozůstalosti je ale uložena ve Vědecké knihovně v Olomouci a nelze vyloučit, že textilie do muzea putovala právě odsud. „V polovině padesátých let dvacátého století se osobností Richarda Buchty zabýval olomoucký badatel Mořic Remeš a také v té době byla v muzeu otevřena výstava zaměřená na starověký Egypt. Na její instalaci se podílel i Václav Burian. Potřebné údaje o osudu této památky však zatím nemáme k dispozici,“ uvedla kurátorka muzea Markéta Doláková.

Jisté ale je, že olomoucké muzeum je v tuzemsku jediné, které se podobným nálezem může pochlubit. Vlastivědné muzeum hodlá ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevenou textilii podrobit odborným analýzám. Památku představí i veřejnosti, a to ještě na výstavě Poklady starého Egypta – Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského, která potrvá do 15. března.