Vědecké databáze budou pro akademiky přístupné do roku 2019

Přístup k světovým vědeckým databázím za více než 90 milionů korun zajistil olomouckým akademikům projekt  Natura: vědecké informační zdroje přírodních věd. Projekt, jenž nyní skončil, má závazek udržitelnosti do roku 2019. Jeho hlavním realizátorem byla Knihovna Univerzity Palackého.

„Podařilo se nám zpřístupnit vybrané kolekce světoznámé Nature Publishing Group, BioOne 2 Institut of Physics Science, EnviroNetBase, GeoRef, GeoBase, GeoScienceWorld, Zoological Record, kolekci časopisů American Chemical Society a Gold Collection Royal Society of Chemistry. Knihovní fond univerzity je nyní obohacen také o tištěné i elektronické knihy,“ uvedla zástupkyně ředitelky univerzitní knihovny Ludmila Slezáková.

Do databází investovala knihovna spolu s další desítkou partnerů 94 milionů korun. Z této sumy zaplatil 92 milionů Evropský fond pro regionální rozvoj a státní rozpočet České republiky.

„Rozhodně jsme nestavěli na zelené louce. První program na podporu elektronických, informačních zdrojů byl vyhlášen už v roce 1999, na něj pak navazovala řada dalších. Přístup do nynějších databází je zaplacen do roku 2017, našim vědcům a vědcům partnerů projektu však budou přístupny až do roku 2019. Poté se jednotlivé instituce včetně Univerzity Palackého budou rozhodovat, zda, v jaké výši a jakým způsobem budou do přístupu k informačním systémům investovat,“ vysvětlila Slezáková. Sekundární aktivitou projektu bylo pořízení hardwarového a knihovnického vybavení pro knihovnu.

Každá z databází má stanovený monitorovací ukazatel, který sleduje využívanost informací. Ze statistických údajů využití aktuálně zaplacených elektronických informačních zdrojů vyplývá, že již koncem loňského roku byly všechny předpokládané monitorovací ukazatele překročeny o více 92,23 procenta.

Jakub Stýskala z katedry organické chemie si svou vědeckou činnost bez těchto sekundárních zdrojů informací nedovede představit. „V dnešní době, kdy informací přibývá geometrickou řadou, jsou databáze každodenní potřebou,“ řekl Stýskala. Pro chemii a chemické disciplíny jsou podle něj nejdůležitějšími informačními zdroji elektronické databáze SciFinder (Chemical Abstracts) a Reaxys.  „Pokud vím, akademičtí pracovníci i studenti je při své práci využívají každý den,“ dodal Stýskala.

Knihovna Univerzity Palackého pod vedením hlavního řešitele projektu Víta Voženílka z přírodovědecké fakulty zahájila dvouletý evropský projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v lednu 2013. Společně s Univerzitou Palackého spolupracovalo na projektu dalších deset vysokých škol, Akademie věd ČR, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Přehled všech elektronických zdrojů UP je ZDE.