Vědci rozluštili záhadu Pravčické brány

Unikátní Pravčická brána nacházející se v Národním parku České Švýcarsko dělala geologům vrásky na čele, stejně jako podobné pískovcové útvary na celém světě. Dosud nebylo zcela jasné, jak přesně tyto brány, sloupy, věže či převisy a další přírodní umělecká díla vznikala. Odpověď na tuto otázku však našli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Experimenty vědců v průběhu dlouholetého výzkumu potvrdily, že pískovec se chová v podstatě jako inteligentní materiál, který se dokáže zbavit zbytečné váhy a ponechá pouze nosné části.

„Když se pískovec stlačí, má speciální vlastnosti a je odolný vůči erozi. To znamená, že když je stlačený, eroduje se těžce, když je nestlačený, eroduje se lehce,“ vysvětlil člen vědeckého týmu Michal Filippi z Geologického ústavu Akademie věd.

Poruší-li se nějakým zlomem pískovec stlačený vlastní vahou, svým nadložím, pískovec tuto poruchu přenosu tíhy obteče. „A nezatížená část pískovce lehce eroduje vodou, větrem, zvětráváním a dalšími procesy,“ popsal objev Filippi.

Vědecký tým tuto teorii dokázal díky experimentům, při kterých se povedlo na stejném principu uměle vytvořit z pískovce z Českého ráje všechny základní skalní útvary. Pomocí počítačových programů se povedlo zjistit, že hlavním faktorem je tlak. Různé tlaky rozhodnou o tom, zda se pískovec vytvaruje do věže, brány či hřibu. Výsledky výzkumu zveřejnil nejprestižnější časopis věd o Zemi Nature Geoscience.