Univerzitní vydavatelství připravilo za půl roku přes 200 novinek

Unikátní reedice slovníku českých přísloví z roku 1913, třetí díl výboru z díla Josefa Ludvíka Fischera nebo výpravná publikace Město v baroku, baroko ve městě patří k nejzajímavějším novinkám z produkce univerzitního vydavatelství. Celkem za uplynulý půl rok připravilo přes dvě stovky titulů.

„V současné době máme rozpracováno dalších 243 publikací včetně učebních textů a opor. Stále větší podíl v celkové produkci ale tvoří vědecké publikace,“ uvedla ředitelka univerzitního vydavatelství Hana Dziková. Ediční plán letos počítá s více než 600 tituly.

Česká přísloví se dožila sta let

Reedici vzácného slovníku Václava Flajšhanse Česká přísloví, Sbírku přísloví, průpovědí a pořekadel lidu českého v Čechách, na Moravě a v Slezsku inicioval blízký spolupracovník olomoucké katedry slavistiky Valerij Mokienko, který se s Ludmilou Stěpanovou z téže katedry ujal role editora. „Upozornili, že po stu letech se v Česku každá publikace stahuje z veřejné výpůjčky knihoven, takže Flajšhansův sborník by zmizel právě v tomto roce,“ prozradila Dziková.

Slovník, vydaný ve dvou objemných svazcích, patří k nejcennějším lexikografickým sbírkám českých rčení. Obsahuje přísloví od počátku písemnictví do začátku 16. století s kontexty ze starých letopisů i jejich cizojazyčné ekvivalenty. Druhé vydání doplňuje rozsáhlá předmluva o autorovi a jeho lexikografických metodách a soudobé komentáře editorů. Slovník je považován za jedinečnou příručku pro badatele, překladatele, studenty i pro všechny milovníky českého jazyka.

Baroko, hudba v katedrále a publicistika prvního rektora

K významným novinkám patří také obrazová publikace, která rozšiřuje řadu edice Memoria Artis. Pod názvem Město v baroku, baroko ve městě ji editorsky připravili Ladislav Daniel a Filip Hradil. „Jde o kolektivní dílo, vydané ve spolupráci s filozofickou fakultou a Vlastivědným muzeem Olomouc,“ uvedla odborná redaktorka Vendula Drozdová. Kniha obsahuje 19 samostatných příspěvků zaměřených na řadu témat, která souvisejí s obdobím baroka – od architektury přes výtvarné umění až po církevní dějiny. Ve stejné edici vyšla letos i kniha Evy Vičarové Hudba v olomoucké katedrále a Hudba a kardinál Dietrichstein 1599–1636 Lucie Brázdové. Dalšími svazky bude ediční řada pokračovat i v následujícím období.

Po dvou svazcích Výboru z díla J. L. Fischera, které byly věnovány pracím filozofickým a sociologickým, se právě vydaný třetí díl zaměřuje na publicistiku prvního rektora olomoucké univerzity. Šíři témat ze společenského, politického a kulturního života v meziválečném i poválečném období dokládají názvy jednotlivých okruhů: K české otázce, T. G. M. a česká filosofie, V neklidném čase, Z české a světové kultury, Pedagogické stati. Tradiční představení nového dílu se uskuteční na podzim.

„Značný ohlas má také nová kniha Dany Štěrbové, jejíž publikace z oblasti speciální pedagogiky jsou tradičně velmi žádané. Tentokrát se věnuje vztahům v rodinách s postiženými dětmi,“ doplnila Dziková.

Připravuje se

K tisku jsou připraveny hned dva ojedinělé tituly. Prvním z nich je obsáhlá publikace Čechy a Peru Pavla Štěpánka, někdejšího člena katedry dějin umění, který se v ní zaměřil na historický a kulturní kontext česko-peruánských vztahů. „Publikace s bohatým obrazovým doprovodem přináší informace od koloniálních dob až po současnost,“ doplnila Drozdová. Pod jejím redaktorským vedením je připravena k vydání také monografie Lubomíra Machaly z katedry bohemistiky mapující olomouckou literární tvorbu v polistopadovém období. Soubor medailonů prozaiků a básníků představuje jejich dílo a sepětí s hanáckou metropolí. Kniha Olomoucká poezie a próza po roce 1989 by měla vyjít v srpnu.

Těsně před dokončením je rukopis obsáhlé kolektivní publikace, kterou pod názvem Hudba v Olomouci 1945–2013 editorsky připravuje vedoucí katedry muzikologie Jan Vičar. Na díle s 800 stranami se podílí 25 autorů.

Po roční přestávce chystá univerzitní vydavatelství také pokračování ediční řady Paměť UP. Jejím smyslem je doplnit obraz vývoje olomoucké univerzity o subjektivní svědectví těch, kteří na ní působili. V předchozích letech to byli například Jan Peřina či Josef Bieberle, obsahem pátého svazku budou vzpomínky historika Miloše Trapla.