Univerzita získala část pozůstalosti svého prvního rektora J. L. Fischera

Strojopisy, kopie článků, poznámky, dokumenty i posmrtná maska prvního rektora olomoucké univerzity se staly součástí fondů Archivu UP. První část pozůstalosti Josefa Ludvíka Fischera darovala jeho dcera Sylva Fischerová Univerzitě Palackého v roce 70. výročí jejího obnovení.

„O tom, komu věnovat pozůstalost po svém otci, přemýšlím už řadu let. Dlouho byl mým favoritem pražský Národní archiv, díky přístupu Univerzity Palackého jsem ale svůj názor změnila. Po osobním jednání s rektorem Jaroslavem Millerem a ředitelkou univerzitního archivu Renátou Klvačovou jsem přesvědčena, že v Olomouci bude o otcovu pozůstalost dobře postaráno, že tam vlastně patří a že v ní odborníci najdou leccos zajímavého, spjatého s životem univerzity,“ uvedla básnířka, prozaička a filoložka Sylva Fischerová, která působí jako zástupkyně ředitelky Ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Považuji za absolutně zásadní, že instituce mají ve svém vlastnictví archivní odkaz svých zakladatelů a pečují o něj. Pro Univerzitu Palackého v Olomouci byl takovou osobností filozof evropského formátu Josef Ludvík Fischer, a proto jsem nesmírně rád, že paní Sylva Fischerová souhlasila s darováním písemné pozůstalosti svého otce Archivu UP,“ řekl rektor Jaroslav Miller. „Domnívám se, že i po vydání souborného Fischerova díla zůstane v archivu mnoho materiálu k dalšímu studiu. Osobně se těším na korespondenci J. L. Fischera, která může hlouběji nastínit jeho nasazení ve prospěch obnovení univerzity i blíže ozřejmit jeho chápání výkonu rektorské funkce,“ doplnil rektor. 

První část pozůstalosti v roce 70. výročí UP

Předání písemností J. L. Fischera právě letos, v roce 70. výročí obnovení olomoucké univerzity, se šťastnou souhrou okolností shodlo s postupem prací na vydávání díla prvního rektora. „Dříve jsem vlastně pozůstalost fyzicky předat nemohla: už od 90. let minulého století je plánováno vydávání děl z pozůstalosti, a režim všech takovýchto institucí je velmi zdlouhavý, takže jsem věděla, že chci-li vydávat, musím mít texty k dispozici doma. To se ukázalo jako správné rozhodnutí: jak při pracích na otcových pamětech Listy o druhých a o sobě, vydaných v nakladatelství Torst, tak při práci na třísvazkovém Výboru z díla, vydaném v letech 2007–2013 nakladatelstvím Academia a poté Vydavatelstvím UP, jsme potřebovali mít k pozůstalosti neomezený přístup,“ vysvětlila Sylva Fischerová.

Jak upozornila, dar univerzitě zatím obsahuje pouze první část Fischerova osobního fondu. „Pracujeme nyní na čtvrtém, mimořádně náročném svazku Výboru z díla. Ten shromáždí práce, které otec napsal v cizích jazycích, případně byly do cizího jazyka přeloženy. Našla jsem v pozůstalosti takové poklady, jako filosofické texty psané holandsky během války v Amsterdamu. Z toho důvodu potřebujeme mít tyto texty stále k dispozici,“ objasnila Sylva Fischerová. K vydání se chystá i pátý svazek ediční řady, věnovaný mimo jiné korespondenci J. L. Fischera. „Chvíle, kdy bude mít Archiv Univerzity Palackého celý osobní fond J. L. Fischera, tedy nenastane úplně brzy, ale mohu říci, že se všichni snažíme, aby ta doba byla už na dohled,“ ujistila Sylva Fischerová.

Původní práce, osobní dokumenty i posmrtná maska

Z Prahy do Olomouce se přesunulo několik krabic, které zaplnily především rukopisné i strojopisné verze původních Fischerových prací. „Je to vlastně veškeré Fischerovo filozoficko-sociologické dílo, na kterém celý život pracoval. Od padesátých let ale téměř nemohl publikovat. Fischerovy paměti Listy o druhých a o sobě bych doporučovala všem zájemcům o literární historii, filozofii a sociologii. Fischer je psal tak trochu z nutnosti, aby pomohl své rodině z tísnivé existenční krize. Fischerův životní příběh je velmi čtivý a jeho pohled pozorovatele fascinující,“ uvedla ředitelka Archivu UP Renáta Klvačová. Do fondů univerzitního archivu přibydou také kopie publikací a článků, rukopisné sešity, různé verze strojopisů i některé osobní dokumenty, jako jsou například diplomy stvrzující členství v někdejší České královské společnosti nauk nebo v Akademii věd a umění i doktorský diplom z Univerzity Karlovy.

„Jako zvláštní bonus jsme od Sylvy Fischerové dostali složku obsahující poznámky a reakce jejího otce ke konkrétním společenským událostem z období jeho tříletého působení v pozici rektora olomoucké univerzity. Ráda bych některý z textů nabídla při příležitosti výročí na letošní ´fischerovské přednášce´. Současné přemýšlíme o vystavení získané posmrtně sejmuté masky tváře a rukou prvního rektora, které vytvořil olomoucký sochař a medailér Rudolf Doležal v roce 1973,“ doplnila ředitelka archivu.

Po převzetí celé pozůstalosti odborníci dokumenty zkompletují podle archivního schématu a zařadí do centrální Evidence archivních fondů a sbírek. „Slouží k tomu tzv. PEvA - program pro evidenci archivních fondů. Badatelé, kteří do celostátní elektronické databáze vstoupí, tak budou vědět, že osobní fond Josefa Ludvíka Fischera je dostupný v Archivu Univerzity Palackého,“ vysvětlila Renáta Klvačová.

O darování pozůstalosti prvního rektora požádala ředitelka archivu Sylvu Fischerovou v souvislosti se 70. výročím obnovení olomoucké univerzity. „Jsem archivář, zajímají mne konkrétní osobnosti, a když se výročí přibližovalo, stal se mým cílem Josef Ludvík Fischer. V elektronické databázi ČR jeho osobní fond uložen nebyl, což znamenalo, že jestli existuje, musí jej mít doma rodina,“ vysvětlila Klvačová.

Osobní fondy - srdce archivu

Převzetí první části pozůstalosti J. L. Fischera je dalším výsledkem snahy ředitelky archivu shromáždit v archivních sbírkách osobní fondy významných osobností, které jsou spjaty s Univerzitou Palackého. „Pozůstalosti jsou podle mne pro archiv nesmírně důležité. Písemnosti a fondy mají samozřejmě velký význam, ale teprve až se v něm objeví pozůstalost konkrétní významné osobnosti, začíná být archiv živý,“ zdůraznila Renata Klvačová.

V minulém roce už depozitáře univerzitního archivu obohatily také odkazy žijících pamětníků – Josefa Jařaba, germanisty a bývalého děkana filozofické fakulty Ludvíka Václavka, někdejšího vedoucího katedry anglistiky a amerikanistiky Jaroslava Macháčka a bohemisty a literárního vědce Jiřího Fialy. Mezi letošními akvizicemi fondu jsou například osobní fondy historičky Libuše Hrabové, botanika Bronislava Hlůzy, muzikologa Jana Vičara, anglisty Jaroslava Peprníka, výtvarníka Bohumila Teplého nebo bohemistky Aleny Štěrbové. „Věřím, že se na nás budou obracet rodiny i dalších akademických pracovníků, kterým zůstaly dokumenty a materiály po jejich příbuzných. Velmi bychom ocenili i další odkazy žijících osobností,“ uvedla ředitelka archivu.

Josef Ludvík Fischer (1894 – 1973), významný český filozof a sociolog, se v roce 1946 stal prvním rektorem obnovené Univerzity Palackého. V jejím čele stál tři roky, v letech 1949 – 1950 byl jejím prorektorem. Jako projev ocenění jeho významu se na Univerzitě Palackého od roku 1994 jednou ročně uskutečňuje Přednáška k poctě J. L. Fischera, ke které je pravidelně zvána významná česká či zahraniční osobnost z různých vědních oborů.