Univerzita uspěla v dalším mezinárodním žebříčku

Univerzita Palackého opět potvrdila své dominantní postavení mezi českými univerzitami v počtu excelentních vědeckých publikací. V mezinárodním hodnocení CWTS Leiden Ranking 2015, které sleduje 750 světových univerzit, předčila v kategorii nejcitovanějších publikací Masarykovu univerzitu v Brně i Univerzitu Karlovu. Výborných výsledků olomoucké vysoké učení dosahuje i v publikační činnosti, která vznikla díky mezinárodní spolupráci či partnerství s komerční sférou.

„Těší mne, že Univerzita Palackého se stále častěji objevuje v mezinárodních hodnotících žebříčcích a že se stále výrazněji prosazuje i v českém, středoevropském a evropském prostoru jako jedna z výzkumných institucí s obrovským vědeckým potenciálem,“ řekl rektor Jaroslav Miller.

 V TOP desítce bodují fyzikální vědy

V absolutním počtu publikací se Univerzita Palackého (UP) umístila za zbylými dvěma českými zástupci. Předstihla je ale v žebříčku, který zohledňuje poměr mezi absolutním počtem publikací a jejich zveřejněním v nejcitovanějších časopisech. V kategorii, která sleduje deset procent nejcitovanějších publikací v daném oboru, figuruje nejstarší moravská univerzita na 260. místě v Evropě a 597. pozici ve světě. V evropském srovnání tak za sebou nechala o čtyři příčky Masarykovu univerzitu (ve světě 652. místo), Karlova univerzita obsadila podle tohoto indikátoru 266. příčku (654. místo ve světě). V Olomouci si nejlépe vedli vědci z fyzikálních a technických věd, v této kategorii UP poskočila na 201. pozici v Evropě a ve světovém srovnání je 436.  Lépe než pražská a brněnská univerzita se UP umístila i v oblasti věd o živé přírodě a o Zemi a v biomedicíně a zdravotních vědách.

Univerzita se neztratí ani v absolutní špičce

Obě české vysoké školy předčila Univerzita Palackého i v žebříčku sestaveném na základě publikací, které se nacházejí v elitní skupině jednoho procenta nejcitovanějších prací v daném oboru. V něm zastává 231. místo v Evropě a 504. pozici ve světovém srovnání. Dokonce až na 24. místo v Evropě a 79. ve světě se v této kategorii vyhouply publikace z matematiky a informatiky. 

Mezinárodní hodnocení, které vytváří Centre for Science and Technology Studies (CWTS) při NL Leiden University, zpracovává výhradně data z Web of Science. Provádí ale selekci časopisů na základě svých vlastních kritérií, například počítá pouze s anglicky psanými časopisy nebo těmi s vyšší citovaností. „Vychází tedy z podobných dat jako jiné žebříčky, volí však jinou metodiku. Umístění univerzit v tomto žebříčku je dáno pouze na základě analýzy bibliometrických dat, nevstupuje do něj například reputace univerzit ani hodnocení výuky jako u jiných mezinárodních žebříčků,“ objasnila Zuzana Polanská z referátu podpory strategie UP.

Spolupráce se zahraničím i komerční sférou

Významnou součástí žebříčku je i posouzení publikační činnosti, která vznikla ve spolupráci s jinou institucí, na mezinárodním poli či s komerčními partnery. Celkově se olomoucké vysoké učení ve srovnání českých univerzit v tomto směru umístilo na druhé či třetí pozici. Univerzita Palackého ale naopak dosahuje u publikací vzniklých na základě mezinárodní spolupráce a ve spolupráci s průmyslem nejlepších výsledků z českých univerzit v oborech věd o živé přírodě a o Zemi. Významný úspěch představuje  66. místo ve světě a 56. v Evropě u fyzikálních a technických věd v kategorii publikací, které vznikly díky mezinárodní spolupráci. 

Nejvyšší příčky žebříčku obsadily americké vysoké školy. Na prvním místě je MIT následovaný Harvardskou univerzitou a Standford University. Hodnocení vychází z publikační činnosti dle databáze Web of Science z let 2010 až 2013. Univerzita Palackého má za tu dobu na svém kontě 1155 publikací, výrazně větší Karlova univerzita 4883.

Pozn.:  Celkový počet hodnocených univerzit se mění v závislosti na vybraném regionu a oboru.